Dietetický význam kobylího mléka
Vydáno: 21. 8. 2009
Autor:
Konzumace kobylího mléka zmírnila potíže u pacientů se zánětlivými chorobami střeva, ale studie neprokázala vliv na klinické parametry.
Kobylí mléko údajně zlepšuje stav pacientů s Crohnovou chorobou nebo s ulcerativní kolitidou. Baktericidní a dietetické vlastnosti kobylího mléka jsou dávány do souvislosti např. s obsahem lysozymu, laktoferinu a sekretového imunoglobulinu IgA. Lysozym působí tím, že narušuje buněčné stěny bakterií. Laktoferin působí jako protizánětlivý prostředek ve střevě a jakožto imunologická bílkovina rezistentní vůči proteázám, snižuje využitelnost železa v mikroorganismech. Laktoferrin jakožto multifunkční glykoprotein s železem působí proti bakteriím, plísním a virům, uplatňuje protizánětlivé působení v různých místech včetně trávicího a dýchacího ústrojí. Podle některých údajů může vlivem na imunitní systém působit jako ochrana proti kolitidě a kompenzovat nerovnováhu cytokinů (u myší).
Cílem studie prováděné pracovníky University Friedricha Schüllera a Institutu klinické chemie a laboratorní diagnostiky v Jeně na pacientech se zánětlivými chorobami střeva – s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou, bylo posoudit vliv konzumace kobylího mléka na zdravotní stav (příjem 250 ml mléka denně nebo placebo, po dobu týdne). Výsledkem bylo, že se po příjmu kobylího mléka zlepšil „dobrý pocit“ pacientů (snížení bolestí v břiše, snížení výskytu krve ve stolici) a umožnilo se snížení medikace užívané k potlačení symptomů. Klinické parametry se však nezměnily, což se odůvodňuje tím, že pacienti pokračovali i během studie v standardní terapii, takže možné příznivé účinky mléka tím byly zastřeny. Také by bylo třeba delší doby, aby se mikroflóra organismu adaptovala.
Ernährung, 33, 2009, č. 7/8, s. 314-321