Vydáno: 8. 2. 2007

Autor: pospisilova

Od roku 1997 proběhlo ve Federálním výzkumném centru v Braunschweigu  (Německo) 18 studií týkajících se geneticky modifikovaných rostlin a jejich využití ve výživě dojnic, při odchovu býků, při odchovu a  výkrmu prasat, nosnic, výkrmu brojlerů a odchovu křepelek.

V 16 studiích  byly použity geneticky modifikované plodiny první generace (rostliny s přidanými vlastnostmi, bez podstatných změn ve složení) jako je Bt-kukuřice, Pat- kukuřice, Pat-cukrovka, Gt-sója, Gt-brambory a Bt-brambory. Dvě studie používaly geneticky modifikované plodiny druhé generace (rostliny s novými vlastnostmi nebo podstatnými změnami v chemickém složení) jako jsou plodiny se změněným profilem mastných kyselin (řepka) nebo brambory s insulinem. Všechna pokusná krmiva byla srovnávána  s krmivy ze stejných plodin bez genetické modifikace. Iso- a transgenní krmiva byla analyzovaná na podíl vláknité frakce, aminokyselin, mastných kyselin, minerálních látek a také nežádoucích látek (mykotoxinů). U zvířat se hodnotila stravitelnost, příjem krmiva a zdraví. Pozornost byla věnovaná stavu  DNA při zpracování krmiv (výroba siláže, extrakce oleje), při trávení v trávicím traktu zvířat (porážka zvířat 0, 4, 8, 12 a 24 hodin po krmení) a v tělesných tkáních.

V souladu s výsledky více než 100 studií nebyly zjištěny průkazné rozdíly ve výživné hodnotě krmiv z geneticky modifikovaných plodin první generace ve srovnání s výživnou hodnotou krmiv z geneticky nemodifikovaných plodin. Až dosud nebyly v žádném orgánu nebo vzorku tkání ze zvířat krmených geneticky modifikovanými rostlinami objeveny fragmenty rekombinované DNA. Pozornost odborníků se soustřeďuje na nižší obsah mykotoxinů u Bt-kukuřice a vedlejší účinky geneticky modifikovaných plodin druhé generace.