Bezpečnost potravin

Vliv geneticky modifikované kukuřice Bt176 na zdravotní stav a užitkovost ovcí                

Vydáno: 15. 2. 2008
Autor:

Ovce mohou být dobrým modelem pro studium bezpečnosti GM plodin aplikovaných  do krmiv. 

U geneticky modifikovaných plodin a stejně tak u krmiv a potravin z nich vyrobených se klade důraz na hodnocení rizik. Očekává se, že při rostoucím schvalování GM plodin se bude zvyšovat jejich spotřeba zvířaty chovanými pro produkci potravin.

Zatím je málo známo o osudu rekombinantní DNA po přijetí GM plodin zvířaty a po vystavení rostlinné DNA vlivu mikroorganismů v trávicím traktu. Není dostatek dlouhodobých studií, prováděných s vysokým počtem zvířat po několik generací, které by hodnotily vlivy geneticky modifikovaných krmiv na živočišné druhy.

V Itálii hodnotili v průběhu tří let vlivy krmiva obsahujícího GMO (kukuřice Bt176) na skupinu masných ovcí a jejich potomky. Sledovali welfare a zdravotní stav periodickým hodnocením metabolických a krevní ukazatelů, imunitní reakci po vakcinaci salmonelou, užitkovost a reprodukční vlastnosti zvířat, nutriční a organoleptické vlastnosti masa, přítomnost transgenu v bachorových mikroorganizmech a v živočišných tkáních.

Výsledky studie provedené v Itálii jsou následující:

·         zkrmování Bt176 kukuřice nemělo nepříznivý vliv na zdraví nebo užitkovost ovcí

·         nebyl zjištěn horizontální přenos genu do bachorových mikroorganismů nebo živočišné tkáně

·         nebyly zjištěny rozdíly v užitkovosti, reprodukčních vlastnostech, krevních ukazatelích, ochraně antioxidanty, v proliferační kapacitě lymfocytů, fagocytóze a vnitrobuněčném působení makrofága, ve vlastnostech bachorové mikrobiální populace mezi kontrolními a pokusnými zvířaty krmenými geneticky modifikovanou kukuřicí

·         imunitní reakce vůči naočkované bakterii Salmonella abortus ovis byla účinnější u ovcí krmených GM kukuřicí

·         nebyly zjištěny modifikace histologického obrazu tkání, i když u všech ovcí krmených GM kukuřicí ukázala cytochemická analýza bachorového epitelu na proliferativní aktivaci základních buněk

·         předběžná analýza jater a pankreatu elektronkovým mikroskopem odhalila u jehňat krmených GM kukuřicí menší buněčná nuklea obsahující zvýšené množství heterochromatinových a perichromatininových granulí

·         obsah proteinu v mase a ztráty vody při vaření byly mírně ovlivněny úpravou krmné dávky. Ve tkáních, v krvi a bachorové tekutině nebo bachorových bakteriích nebyla detekovaná transgenní DNA.

Odborníci upozorňují na to, že v souvislosti s možnou aplikací GM plodin do krmiv zvířat je potřeba provést dlouhodobou studii za účelem hodnocení bezpečnosti potravin z těchto zvířat vyrobených a že by ovce mohly být pro toxikologické hodnocení vhodným modelem.