Vydáno: 6. 1. 2009

Autor:

Stoupající ceny kukuřice, pšenice a ječmene jsou příčinou toho, že stále více výrobců krmných směsí hledá výhodnější alternativy. Důsledkem je od minulého roku vyšší dovoz čiroku do Evropy. Čirok obecný (Sorghum bicolor, čeleď lipnicovité) má vysoký energetický potenciál (ve formě polysacharidů) a obsah bílkovin. Je součástí krmných směsích pro prasata, drůbež a skot a také pro malá domácí zvířata. Přidává se i do potravin – chleba, energetických tyčinek a snacků.

Belgičtí výrobci krmných směsí projevili zvýšený zájem o čirok již více než před rokem. V Nizozemsku je jako náhražka obilovin tradičně preferován maniok, přesto i zde poptávka po čiroku stoupá. „Používání čiroku není nové“, potvrzuje Luc Levrouw, expert na výživu zvířat z DSM Nutritional Products N. V., a dodává: „Přibližně před dvaceti lety obsahovala všechna krmiva pro skot na výkrm 20 až 35 % čiroku. V Evropě však v té době poklesly ceny obilovin a čirok byl vytlačen“.

Čirok obecný se v USA nazývá také milo nebo milocorn. Protože dobře snáší sucho a vysoké teploty, pěstuje se v mnoha tropických a subtropických oblastech.

Čirok je jednoletá bylina s bohatě rozvětveným hluboko kořenícím kořenovým systémem tvořící četná stébla vysoká až 3 m i více, která jsou bohatě olistěná. Mladé rostliny se podobají kukuřici. Květenství je až 60 cm dlouhá lata s jednokvětými klásky. Dozrávání probíhá postupně. Velikost zrna dosahuje přibližně 4 až 5 mm, přičemž HTS je různá v závislosti na odrůdě.

Krmná hodnota čiroku odpovídá kukuřici – s malým rozdílem. Čirok obsahuje méně oleje, zato více bílkovin, více tryptofanu a méně lysinu a žádný karoten. Některé odrůdy jsou bohaté na antioxidanty. Kromě toho čirok neobsahuje lepek. Vysoký podíl ve stravě může vést k zácpě.

Drobná zrna čiroku musí být rozemleta jemněji než kukuřičná zrna, jinak vzniká nebezpečí, že bude část nestrávena a vyloučena. Pro prasata a drůbež na výkrm by rozemleté částice měly být menší než 500 µm, pro skot přibližně 750 µm a pro nosnice menší než 800 µm. Pro srovnání: rozemletá kukuřice je podstatně hrubší (velikost částic je 100 až 200 µm).

Světová produkce čiroku v hospodářském roce 2006/2007 dosáhla 57 milionů tun, které byly sklizeny ze 40 milionů hektarů. Nová sklizeň se podle údajů ministerstva zemědělství USA (USDA) odhaduje mírně nižší. Největším producentem je Nigérie (10,5 mil. t), následovaná Indií (7,4 mil. t), USA (7,0 mil. t), Mexikem (5,8 mil. t) a Súdánem (5,2 mil. t). Největšími exportéry jsou USA, Argentina (3,3 mil. t produkce), Brazílie (1,5) a Austrálie (1,4). V Evropě se čirok pěstuje především ve Francii (310 000 t) a v Itálii (220 000 t).

Velké výnosové rozdíly mezi Itálií ( 5,5 t . ha^–1), USA (3,5 t . ha^–1) a Nigérií (1,4 t . ha^–1) ukazují enormní potenciál této obiloviny. V minulosti dosahovaly průměrné výnosy v USA 2,0 t . ha^–1, v mnoha státech s nízkými srážkami však byly podstatně nižší. „Dříve jsme pěstovali čirok především na extenzivních stanovištích“, vysvětluje Tommy Young (Tuckerman, Arkansas) a pokračuje: „Od té doby, kdy stouply ceny obilovin, roste čirok na našich nejlepších půdách, na kterých jsme dříve pěstovali bavlnu“. Oproti kukuřici jsou variabilní náklady o 40 % nižší, cena osiva je jen pětinová a pracovní náklady nedosahují 50 %. Čirok tak vykazuje vyšší rentabilitu než kukuřice. Bez zavlažování je dosahováno výnosů 5,5 až 6,5 t . ha^–1, se zavlažováním až 7,5 t . ha^–1. Tommy Young vytváří při výsevu úzké hrůbky, které poskytují rostlinám ochranu proti zaplavení a silným srážkám.

Podle Luca Levrouwa je silnější používání v krmných dávkách limitováno obsahem taninů. „Taniny reagují s bílkovinnou frakcí, což má za následek snížení stravitelnosti“. Profesor Lloyd Rooney z Texas AM University odhaduje negativní účinek na 5 až 10 %, přičemž existují odrůdové rozdíly. Tmavší odrůdy čiroku obsahují více taninů než světlejší. Za účelem udržet nízký obsah taninů bylo USDA zavedeno klasifikační schéma. Podle něho obsahuje argentinská produkce s podílem 0,5 až 0,9 % více taninů než čirok z Brazílie nebo USA. Mezní hodnota činí podle L. Levrouwa 1,0 %; produkce s obsahem vyšším než 2,0 % již nebyla v minulých letech vykupována. „Obsah čiroku s méně než 0,1 % taninů může v krmné směsi pro drůbež na výkrm činit až 30 % a v krmné směsi pro prasata až 20 %“, tvrdí Luc Levrouw. Pro mladá prasata čirok nedoporučuje, protože jejich trávicí trakt ještě není dobře vyvinut.

Norský výrobce krmných směsí Felleskjøpet Rogaland Agder používá od minulého roku čirok ve velkém rozsahu jako náhradu za ječmen, pšenici a kukuřici. Nejdůležitější domácí surovinou je oves. „Pro mléčný skot, prasata na výkrm a nosnice nemáme vlastně žádnou mezní hodnotu“, říká expert na výživu Stein Lima. Podle něj může za normálních okolností krmná směs obsahovat 50 % čiroku. Čím mladší jsou zvířata, tím méně čiroku by měla krmná směs obsahovat. V závislosti na odrůdě to může být 20 až 50 %. Podle jeho pozorování má čirok pozitivní vliv na produkci mléka. U tekutého krmiva hraje důležitou roli míra rozemletí.

Nizozemský expert na výživu Nico Kanis z Rijnvallei uvádí jednu nevýhodu: „Ve srovnání s kukuřicí neobsahuje čirok žádný karoten. Vzhledem k vysoké produkci krmiv pro nosnice musíme tento nedostatek kompenzovat, abychom mohli zajistit intenzivní barvu vaječného žloutku“.