Do současné chvíle byla publikována více než stovka studií srovnávající bio a konvenční potraviny z hlediska obsahů žádoucích či nežádoucích látek. Samozřejmě, že se značně liší druhy studií i jejich výsledky. Obecně lze konstatovat, že v průměru byl zjištěn nižší obsah bílkovin v obilovinách z ekologického zemědělství (o 10-12 %); vyšší obsah (o 10-60 %) prospěšných mastných kyselin a omega 3 mastných kyselin v mléčných bioproduktech; obsah vitaminu C bývá v biopotravinách vyšší v rozmezí mezi 5-90 %, a též sekundární metabolity (např. flavonoidy, polyfenoly) se vyskytují v biopotravinách více (průměrně o 10-50 %). Obsah sušiny je vyšší v biopotravinách maximálně o 20 %.

Co se týče nežádoucích látek, bylo zjištěno, že biopotraviny obsahují méně reziduí pesticidů a antibiotik a daleko méně bakterií, které jsou antibiotikům odolné. Mykotoxiny se vyskytují srovnatelně v obilí jak z ekologického, tak konvenčního hospodářského systému. Obsah dusičnanů bývá nižší v bioproduktech.

 

 

 

Co ale tyto výsledky znamenají pro naše zdraví? Na toto téma existuje celá řada hypotéz, které jsou však poměrně často revidovány a měněny. Navíc je zde faktor tzv. „bio-dostupnosti“: využije tělo skutečně živinu, která je zkonzumována? A pokud ji využije má to nějaký biologický efekt?

U mnoha živin je znám optimální příjem. Příliš mnoho i příliš málo může být škodlivé. Právě proto jsou třeba další studie, ať už to jsou výzkumy v umělém prostředí (in vitro), výzkumy na zvířatech, či na lidech.

Některé výsledky studií zkoumající dopady v umělém prostředí zjišťují například omezení bujení rakovinných buněk v extraktech konvenčních a bio jahod či lepší schopnost opravy DNA v bakteriích šťáv z různých druhů biozeleniny ve srovnání s konvenčními šťávami. Údaje z některých studií, zkoumajících zdravotní dopady na zvířatech ukázaly, že krmivo v biokvalitě může u testovaných zvířat vést ke zvýšené plodnosti, zlepšení odolnosti vůči nemocem a nižší tělesné hmotnosti a obsahu tuku.

Pokusy s lidskými dobrovolníky jsou zatím řídké. Nicméně například v takzvané „Klosetrsudie“ (Klášterní studii) bylo sedmnáct jeptišek po jeden měsíc na dietě složené výhradně z potravin z biodynamického zemědělství. Výzkum prokázal zlepšení fyzických a psychických ukazatelů. Nicméně nejednalo se o studii, kdy by účastníci nevěděli, že jsou zkoumáni.

Velký evropský výzkum Parsifal zkoumal 14 tisíc dětí v pěti zemích, které žily antroposofickým způsobem života, který zahrnuje i stravu z biodynamických potravin. Podle výsledků se u dětí projevil o 30 % nižší výskyt alergií a ekzémů. Tyto děti měly také nižší index tělesné hmotnosti.

V právě probíhající nizozemské studii Koala je zkoumáno téměř 3 000 matek a dětí. Je zjišťována jejich výživa, životní styl a výskyty alergií. Jedním z dosavadních výsledků je, že matky, které konzumovaly mléčné biovýrobky měly v mateřském mléce vyšší obsah prospěšné konjugované kyseliny linoleové. Mezi dětmi ve věku do 2 let bylo zjištěno, že ty, které konzumovaly více než 90 % bio mléčných výrobků si daleko méně (až o 30 %) stěžovaly na výskyt ekzémů.

Závěrem tedy lze říci, že množství studií zkoumajících obsah látek stále roste. Objevují se rozdíly mezi biopotravinami a konvenčními potravinami, ale také rozdíly mezi různými biopotravinami i konvenčními potravinami, což je velmi zajímavé.

Počet studií o zdravotních dopadech také roste a jejich výsledky jsou – zdá se – očividné. Při testování na zvířatech a lidských dobrovolnících byly zjištěny pozitivní dopady konzumace biopotravin na imunitní systém a vývoj tělesné hmotnosti. V laboratorních podmínkách byly zase zjištěny pozitivní vlivy na omezování rakovinného bujení a na opravu DNA.

 

 

Zdroj: www.biospotrebitel.cz / Machteld Huber, Lucy van de Vijver, Department of Health Care and Nutrition, Louis Bolk Institute, Netherlands: Overview of research linking organic production methods and health effects in the lab, in animals and in humans in FQH Newsletter 1/2009.