Bezpečnost potravin

Označování původu „COOL“ v USA

Vydáno: 11. 6. 2009
Autor:

Od března 2009 platí v USA povinné označování původu u řady jednodruhových potravin.

Z hlediska spotřebitelů je nové americké nařízení o označování původu potravin (Country of Origin Labelling = COOL) užitečné, ale z hlediska výrobců a distributorů enormně zvyšuje náklady. Začátek rozhodování o tomto ustanovení spadá do 80. let minulého století, kdy byl aktualizován zákon „Agricultural Marketing Act“ z r. 1946 tak, že byl i s ustanovením o označování původu  zahrnut do zákona „Farm Security and Rural Investment Act“ – 2002 (tzv. „2002 Farm Bill“). Již tam byl obsažen požadavek na uvádění země původu u hovězího, telecího, vepřového, divočiny a živočichů z akvakultur, a také u snadno zkazitelných rostlinných produktů (ovoce a zeleniny) a ořechů. Avšak platnost tohoto ustanovení (původně 30. 9. 2004) byla dvakrát odsunuta. Od dubna 2005 platila pouze povinnost označovat zemi původu divočiny a produktů akvakultury.
Zákonem „Food Conservation and Energy Act 2008“ („2008 Farm Bill“) byla doplněna povinnost označovat i kuřecí a kozí maso, zázvor pekanové a makadamové ořechy. Konečné znění zákona bylo publikováno 15. ledna 2009. Pravidla COOL mají platit od března 2009.
Informace o zemi původu je příspěvkem pro spotřebitele, i když to spíše nemá nic společného s bezpečností potravin. S bezpečností to souvisí jen v případě, že je zjištěna závada u výrobku dovezeného z určité země, takže spotřebitel může snadněji rozpoznat nebezpečný výrobek.
Uvedená země původu znamená zemi, kde bylo zvíře narozeno, chováno a poraženo, nebo kde byla plodina vypěstována. Jako výrobek USA se označuje i maso zvířete, které bylo v USA přítomno před 15. 6. 2008 a posléze poraženo. Další variantou označování je, že se uvádí nejen „výrobek USA“, ale také země narození a země chovu, a to i v případě, že bylo zvíře poraženo bezprostředně po dovozu do USA. V případě mletého masa musí být uvedeny všechny případné země původu. U ryb a mořských živočichů se použije „výrobek USA“ v případě, že byly vyloveny ve vodách USA nebo plavidly USA. Pokud v USA dojde u ryb z dovozu jen k nepodstatné úpravě, uvádí se jako „výrobek země X“. Pokud je míra zpracování zásadní, uvádí se „výrobek země X zpracovaný v USA“. U mořských produktů musí být vždy uvedeno, zda jde o živočichy volně žijící nebo z akvakultur.
Legislativa rozlišuje termíny „jednodruhový nebo „vícedruhový“ (commingled), přičemž země původu musí být na každém spotřebitelském obalu.
U vícesložkových produktů se země původu neuvádí. Výjimkou jsou jen výrobky, k nimž byla při zpracování přidána jen voda, sůl či cukr – takové potraviny nepatří mezi zpracované („processed“). Dále mezi zpracované produkty, které se neoznačují zemí původu patří pražené oříšky či opečené kuře, protože pražení či pečení patří do seznamu operací, kterými se vyrábějí „zpracované“ potraviny.
Tato pravidla jsou pro spotřebitele poněkud nesrozumitelná.
Označení země původu mohou obchodníci zajistit buď přímo na obalu nebo uvedením v blízkosti výrobku.
Všichni obchodníci však nejsou povinni uvádět zemi původu, to musí jen ti, kteří mají licenci na základě zákona „Perishable Agricultural Commodities Act“ (PACA) – vyjmuti jsou řezníci, rybárny, zařízení veřejného stravování. V případě prodejců ovoce a zeleniny musí zemi původu uvádět ti, jejichž roční obrat je přes 230 tis. USD.
Ministerstvo zemědělství USDA odhaduje náklady na označování v prvním roce vstoupení v platnost COOL na 2,6 mld USD.
Otázkou je, kdy dojde na označování původu všech složek potravin. To by pro spotřebitele bylo potřebné v situaci, jako byla ta s čínským melaminem.

Food Technology, 63, 2009, č. 3, s. 42, 44-46