Bacillus cereus
Bakterie Bacillus cereus je z hlediska onemocnění z potravin významný zástupce velkého rodu Bacillus. B. cereus se přirozeně vyskytuje především v půdě a ve vodě. Vzhledem k jeho všudypřítomnosti je znám jako potenciální kontaminant potravin rostlinného (hlavně zeleniny) tak i živočišného původu. Do potravin se dostává především kontaminovanými surovinami – hlavně zeleninou, moukou, kořením, cukrem. V těchto surovinách je přítomen ve formě odolných spor, které mu umožňují snášet suché prostředí a přežívat i běžné tepelné režimy (např. pasterační teploty) při výrobě potravin. Nejčastěji byl jeho výskyt prokázán v rýži, syrovém mase, rybách, mléce, zelenině a koření.
B. cereus je schopen vyprodukovat dva druhy toxinů, které mohou vyvolat onemocnění z potravin:
Enterotoxin se tvoří v tenkém střevě konzumenta po konzumaci kontaminované potraviny. Vyvolává průjmový typ onemocnění spojené s bolestmi břicha, vodnatým průjmem někdy provázené nevolností. Inkubační doba je 8-16 h, doba trvání onemocnění 12-24 h nebo i více dnů. Enterotoxin je inaktivován již do tří minut při teplotě 65°C. Častým zdrojem onemocnění jsou masné produkty, polévky, zelenina, mléčné výrobky, párky.
Emetický toxin je produkován živými buňkami v již kontaminované potravině. Vyvolává nevolnost, zvracení, malátnost. Inkubační doba je 0,5-5 h, doba trvání onemocnění 6-24 h. Emetický toxin je vysoce termostabilní, byl prokázán i po 1 h při působení teploty 120° C. Emetický toxin je také odolný i vůči extrémním hodnotám pH (2-11). Častým zdrojem onemocnění jsou výrobky z rýže, sladkosti, těstoviny.
V Anglii je onemocnění nazýváno „syndrom čínské restaurace“. Velké množství rýže uvařené do zásoby několik dní dopředu poskytuje ideální prostředí k pomnožení B. cereus. Spóry jsou schopny předvaření přežít. Během skladování předvařené rýže dochází ke klíčení a růstu spor a následně produkci toxinu.
K prevenci onemocnění vyvolaném B. cereus se doporučuje rychle zchladit tepelně zpracované pokrmy a neuchovávat potraviny v rozmezí tzv. nebezpečné zóny teplot (tj. 5-60° C). Při následném podávání hotové potraviny se doporučuje její důkladné prohřátí na teplotu nad 75° C. Při ohřívání v mikrovlnné troubě je vhodné potravinu promíchat během ohřevu. V žádném případě se nedoporučuje si tzv. předvářet potraviny a následně je skladovat byť i v chladničce.
Souhrn preventivních opatření uvádí následující tabulka
Tepelná úprava masa
|
Vnitřní teplota tzv. „v jádře“
|
Čas
|
Mletá masa (hovězí, televí, jehněčí, vepřové) + vepřové plátky
|
71° C
|
15 s
|
Mleté drůbeží maso
|
74° C
|
´´
|
Plátky masa (hovězí, telecí, jehněčí, ryby, plody moře
|
63° C
|
´´
|
Drůbež, prsa
|
77° C
|
´´
|
Drůbež, v celku
|
82° C
|
´´
|
Uchovávání potravin při
|
< 5°C nebo >60°C
|
|
Ohřívání potravin
|
74° C
|
|
Snížit pH potravin na <4,3
|
||
Snížit aw na 0,912 nebo přidat odpovídající množství konzervačního prostředku pro bezpečné uchování potravin
|
Tabulka zpracována podle http://www.nzfsa.govt.nz/science/data-sheets/bacillus-cereus.pdf
(mch)