Lecitin

Termín lecitin (vznikl ze starořeckého lekithos, což znamená žloutek) zahrnuje fosfatidylcholin a další přírodní fosfolipidy (např. fosfatidylinositol, fosfatidylserin), tzn. složené lipidy – estery glycerolu s fosfátem a s cholinem, inositolem nebo některou mastnou kyselinou.

Výskyt
V přírodě jsou složkou vnější buněčné membrány živočichů a rostlin a vyskytují se především v semenech a obilných klíčcích, ve vaječném žloutku, játrech, kvasnicích a některých mléčných výrobcích. Hlavním zdrojem je surový sójový olej (obsahuje 1 – 3 % lecitinu), při jehož rafinaci se lecitin získává. Čistý sójový lecitin je vazká, hygroskopická, zlatohnědá tekutina s typickou ořechovou vůní. V potravinářském průmyslu je lecitin používán jak emulgátor, antioxidant a stabilizátor pod značkou E322 (zdravotně neškodné – naopak prospěšné aditivum), a sice především při výrobě čokolády, pečiva, mražených krémů, instantních mléčných a kakaových (emulzních) nápojů, jako nutriční složka energetických nápojů a jako doplněk stravy. Nachází využití při výrobě léčiv, kosmetiky, při ošetřování kůží či dřeva, při výrobě různých emulzí, např. přípravků na ochranu rostlin aj.

Význam v organismu
Lecitiny jsou látky tělu vlastní a jsou nezbytné pro celou řadu životních funkcí. Nejvíce lecitinu se v organismu nachází v krevní plazmě a červených krvinkách (tvoří důležitou součást jejich membrány), dále ve žluči ( chrání sliznice žlučových cest před působením žlučových kyselin a zabraňuje srážení cholesterolu do nerozpustných kamenů).
Lecitin aktivuje enzym LCAT (lecitin-cholesterol-acyltransferázu), jehož prostřednictvím je cholesterol převeden do rozpustné formy a transportován do jater, čímž je zabráněno jeho usazování a ukládání ve stěnách cév (snižování rizika aterosklerózy). Lecitin snižuje hladinu LDL-cholesterolu, pomáhá snižovat krevní tlak, působí na funkce nervového systému (bývá nazýván „potravou pro mozek“).
Lecitin a v něm obsažený cholin se podílejí na tvorbě buněčných membrán všech buněk a na přenosu látek do buňky a ven.
Lecitin také snižuje toxicitu některých léků a jedů a chrání játra před steatózou (ztučnění), jako složka hlenu vytváří ochrannou vrstvu chránící stěnu střeva, podílí se na zdravém vývoji plodu, má vliv na urychlení regenerace sportovců (jako energetický zdroj pro svaly a mozek). Je uváděn příznivý vliv lecitinu při některých sexuálních poruchách, vliv na zpomalování procesu stárnutí (antioxidační působení v kombinaci s vitaminem E), vliv na zrychlení metabolismu a podporu redukce podkožního tuku.  

Nutriční požadavky
Denní potřeba lecitinu ze stravy se odhaduje na 3 g. Za normálních okolností a při vyvážené stravě má tělo k dispozici dostatečné množství lecitinu, ale v případě nedostatku cholinu nebo esenciálních mastných kyselin, ho může málo. Nedoporučuje se užívat vyšší dávky než 15 gramů denně, neboť ve střevech se lecitin přeměňuje na tzv. neurotoxické biogenní aminy, které mohou vést k mírným potížím.
Vyšší potřeba lecitinu nastává při nadměrné tělesné a psychické námaze a únavě, při rekonvalescenci, zvýšené hladině cholesterolu, vyšší konzumaci alkoholu, různých chronických onemocněních a poruchách vstřebávání  a při nedostatku vitaminu B12 a kyseliny listové. (sk)