Cholin
Cholin (aminoalkohol) je bioaktivní látkou, která se dříve řadila mezi vitaminy skupiny B, ale vzhledem k tomu, že je částečně lidským organismem vytvářen, je nyní řazen mezi „kvazi-vitaminy“ nebo mezi „vitageny“, které na rozdíl od vitaminů mají pro organismus význam i jako stavební a energetické zdroje. Částečně je přijímán stravou, částečně je vytvářen v játrech a dalších tkáních z různých esenciálních látek, např. z aminokyseliny methioninu za přítomnosti kyseliny listové a vitaminu B12.
Význam v organismu
Má lipotropický účinek, podílí se na využití tuků a cholesterolu – ve formě fosfatidylcholinu zabraňuje hromadění cholesterolu a tuku v organismu a vytváří ochranu jater (příp. podporuje léčbu) před poškozením alkoholem, toxiny a léky. Spolu s betainem a methioninem zajišťuje přepravu tuků do buněk. V organismu je cholin stavební látkou pro acetylcholin, který je hlavním přenašečem nervových vzruchů do mozku a do nervosvalové ploténky. Ta zajišťuje koordinaci pohybů pod dohledem řídícího mozkového centra. Novější výzkumy považují cholin především za donor metylu v rozhodujících biologických procesech (pro vývoj mozku, reprodukční funkce a zdravé srdce).
Výskyt v potravinách
Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, mozeček, srdce, luštěniny (sója), obilné klíčky, kvasnice, mléko, listová zelenina a arašídy. Cholin je hlavní složkou fosfatidyl-cholinu, tj. fosfolipidu obsaženého v lecitinu. V lidském organismu může cholin vznikat z methioninu za přítomnosti vitaminů skupiny B.
V doplňcích stravy se vyskytuje nejčastěji jako cholin hydrochlorid nebo cholin bitartrát.
Nutriční potřeba
Nutriční potřeba cholinu závisí na věku a metabolickém stavu organismu. Přiměřený průměrný příjem (dle Institute of Medicine, USA) byl asi před 10 lety stanoven (se zaměřením na zabránění poruchám jater) u dospělých žen na 425 mg/den u mužů 550 mg/den. Podle doporučení zahrnujících všechny funkce cholinu v organismu, která využívají výrobci suplementů, se za dostačující považuje 1 – 3 g/den. Léčebné dávky se pohybují okolo 6 g/den (přitom je třeba suplementovat i vitaminem B6 a hlídat rovnováhu vápníku a fosforu, protože cholin zvyšuje množství fosforu v krvi). Endogenní syntéza cholinu je ovlivněna estrogeny (u velké části premenopausálních žen se údajně projevují symptomy nedostatku). Během těhotenství a laktace, kdy se estrogen v plasmě zvýší asi 60krát, je syntéza cholinu odpovídající potřebám plodu a novorozence (zdvojnásobení koncentrace cholinu v mateřské krvi a také v mateřském mléce).
Vyšší nároky vznikají při vystavení dlouhodobému psychickému stresu a nadměrným nárokům na paměť (potřeba cholinu tak stoupá až na dvojnásobek). Jeho působení nepříznivě ovlivňuje síra, estrogeny, alkohol, antibiotika a některé úpravy potravin.
Projevy nedostatku
Nedostatek cholinu se může projevit poruchami paměti a zhoršením svalové koordinace, je spojován se vznikem Alzheimerovy choroby a jiných psychiatrických onemocnění provázených poruchami paměti, jak krátkodobé, tak i dlouhodobé.
Dlouhodobý nedostatek také může způsobit zvýšené ukládání lipidů v játrech. Prvními varovnými symptomy nedostatku může být zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost nebo bolesti hlavy. Při běžné stravě je však nedostatek cholinu nepravděpodobný.
Projevy nadbytku
Při nadměrném užívání cholinu v potravních doplňcích se mohou vyskytnout bolesti svalů, nechutenství, někdy se objevuje zapáchající pot. Jako doplněk k normální stravě by neměl být cholin podáván při současné léčbě depresí nebo jiných vážnějších psychiatrických onemocnění. (sk)