Klamání spotřebitele

Podle zákona 110/1997 o potravinách a zákona 634/1992 o ochraně spotřebitele

nikdo nesmí klamat spotřebitele, tzn. zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků. Je zakázáno uvádět do oběhu potraviny klamavě označené (viz Označování potravin) nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem (např. v prodejně mezi vína umístit vína ovocná nebo mezi máslo umístit rostlinné tuky; dalším příkladem je přelepování údajů o datu spotřeby cenovkou aj.). Dozor nad plněním požadavků v této záležitosti je v kompetenci SVS a SZPI (podle toho, zda jde o potravinu živočišného či rostlinného původu).

Za klamání spotřebitele se nepovažuje kladná hmotnostní nebo objemová odchylka (tzn. množství vyšší, než je stanoveno nebo deklarováno). Záporná odchylka je závadou, jejíž kontrola spadá do kompetence ČOI. (hv)