Pitný režim

Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu. Umožňuje dobrou funkci ledvin a odplavování škodlivých zplodin vzniklých v těle, umožňuje také plnou výkonnost všech funkcí organismu. Naopak nedostatek tekutin celkovou výkonnost organismu, tzn. i duševní, snižuje. Může se tedy podílet na nižších pracovních výkonech. Nedostatek tekutin se projevuje vyšší únavností, může způsobit poruchy ledvin, přispívat k bolestem hlavy, kloubů apod. Předpokládá se, že řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních i oběhových poruch, je buď prvním příznakem nebo následkem trvalého nedostatku tekutin. Mezi nejohroženější skupiny obyvatelstva onemocněními z nedostatku tekutin patří děti a staří lidé.

Denně bychom měli vypít alespoň 2 litry tekutin, v teplém letním období by se spotřeba měla zvýšit na 3 litry, přičemž mléko a polévka se za tekutiny nepovažují. Na dostatečné a vhodné doplňování tekutin a minerálních látek bychom měli obzvlášť dbát při slunění.

K vhodným druhům tekutin patří neslazené ovocné, zelené i tmavé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy, pitná voda z vodovodu, balené stolní vody a přírodní minerální vody. Měli bychom omezit konzumaci sladkých limonád a kolových nápojů kvůli zvýšenému obsahu cukru a také přímou konzumaci většího množství perlivých vod. Vody sycené vyšším množstvím oxidu uhličitého jsou kyselejší a volný CO₂ může mechanicky narušit proces zažívání a vyvolávat subjektivní tlakové potíže. K pitné léčbě naopak mohou být používány uhličité přírodní minerální vody (kyselky), jejichž dávkování doporučí lékař. Pro přípravu kojenecké stravy by se samozřejmě měla používat kojenecká voda.

Spotřebu tekutin bychom měli zvyšovat úměrně s rostoucí tělesnou aktivitou a teplotou zevního prostředí. Nejvhodnější tekutinou pro horké počasí je čistá voda nebo nakyslé či nahořklé (trpké) nápoje. Alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu, mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodně by se měly užívat s mírou.

Pro všechny věkové kategorie jsou vhodné kojenecké a stolní vody. Na etiketách balených vod má být uveden typ a původ vody, výrobce, datum spotřeby a alespoň základní minerálové složení.

Pozor na přírodní minerální vody. Ty nemohou být základem pitného režimu. Jejich optimální příjem by neměl překročit 0,5 litru denně. Je vhodné střídat různé druhy minerálek. Kojenci by je neměli pít vůbec. Některé druhy minerálních i stolních vod jsou svým složením méně vhodné či nevhodné pro nemocné s urolitiázou (tvorbou močových kamenů), nemocné, kteří musí omezovat příjem sodíku (při vysokém krevním tlaku) apod. Pro jiné poruchy zdravotního stavu však mohou být některé druhy minerálek prospěšné. Mohou se významně podílet na substituci některých prvků – např. při jejich nedostatku ze stravy nebo při jejich nadměrných ztrátách při průjmových onemocněních, u některých onemocnění ledvin apod. Při dlouhodobějším užívání léků je vhodné poradit se s lékařem, který druh vody je k pití nejvhodnější.

Při spotřebě balených vod bychom měli dodržovat některé zásady: při koupi si všímat data výroby a spotřeby balené vody, nepít přímo z láhve (riziko mikrobiální kontaminace), načatou láhev s vodou uchovávat v chladu a spotřebovat do 3-4 dnů. (old)