Dioxiny a furany
Dioxiny (polychlorované dibenzo-p-dioxiny, PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) patří mezi chlorované uhlovodíky vznikající jako nežádoucí složky při chemických reakcích v průmyslové výrobě, při termických procesech (spalování odpadů, likvidace toxických sloučenin, metalurgie, požáry) za přítomnosti chlóru a při fotochemických reakcích v atmosféře (viz Persistentní organické polutanty). Pod pojem dioxin je zahrnuto 75 sloučenin (tzv. kongenery) ze skupiny polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a 135 sloučenin (kongenerů) ze skupiny polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF).
Tyto látky nemají žádné praktické využití, nebyly tedy cíleně vyráběny (viz Chemické kontaminanty). Pomocí prachových částic jsou rozšířeny po celé zeměkouli. Ukládají se na rostlinách nebo v důsledku promývání vzduchu deštěm i v půdě a vodách. Dioxiny však nejsou přijímány kořeny, takže pokud se do půdy dostanou, tak v ní trvale zůstávají. Výšechlorované PCDD/PCDF se obecně vyznačují značným bioakumulačním potenciálem a vysokou perzistencí, jejich vylučování z exponovaného organismu je velmi pomalé (poločasy eliminace toxických kongenerů z lidské tukové tkáně mohou být i několik let).
Toxicita
Řada kongenerů PCDD/PCDF se vyznačuje značnou toxicitou. Látky mají negativní účinky na řadu orgánů u různých zvířat. Nejvýznamnější ze škodlivých účinků je imunotixicita, poruchy chování a reprodukce. Nejednoznačné jsou důkazy o karcinogenitě kongeneru 2,3,7,7-tetraCDD (zkráceně TCDD). V roce 2012 tuto látku zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) do kategorie 1A, kam patří látky pro člověka karcinogenní.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal v roce 2018 vědecké stanovisko o rizicích pro zdraví zvířat a veřejné zdraví souvisejících s přítomností dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech a potravinách. Úřad stanovil pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem tolerovatelný týdenní příjem (TDI) na 2 pg TEQ (toxický ekvivalent)/kg tělesné hmotnosti na týden. Odhady chronické dietární expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem, které vycházejí z dostupných údajů o výskytu, naznačují významné překročení tolerovatelného týdenního příjmu u populací všech věkových skupin.
Koncentrace dioxinů se vyjadřuje v přepočtu na 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) a jejich toxicitu lze vyjádřit jako TEQ (toxický ekvivalent).
Výskyt v potravinách a expozice člověka
Potraviny živočišného původu obsahují vyšší koncentrace těchto sloučenin než produkty rostlinné. Typickými zdroji jsou hovězí a drůbeží maso, máslo, sýry, ryby, vejce, rostlinné tuky a oleje, mléko (včetně mateřského) a některé další. S ohledem na konzumované množství pak bývají pro člověka významným expozičním zdrojem tučné ryby, mléko a mléčné výrobky, a maso.
V r. 1999 došlo k mimořádné aféře s kontaminovanými kuřaty z Belgie. Živočišný tuk pro výrobu krmiv byl nedbalostí kontaminován technickým prostředkem s obsahem PCB, který se při zahřátí (při zpracování krmiva) částečně mění na dioxiny. V roce 2008 byly zjištěny vysoké hladiny dioxinů v irském vepřovém a hovězím mase. Zde došlo ke kontaminaci krmiva prostřednictvím starého pečiva, které bylo sušeno spalinami z kontaminovaného paliva.
Opatření
Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 stanoví maximální limity některých kontaminujících látek, včetně dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) s dioxinovým efektem, v potravinách jako je například mléko a mléčné výrobky, ryby a výrobky z nich, maso a masné výrobky, vejce a vaječné výrobky. Dále platí Doporučení Komise 2013/711/EU o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách. V krmivech jsou maximální limity pro dioxiny, sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem stanoveny ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES.
Chemická struktura PCDD a PCDF (CLx + Cly = 1–8)
Zdroj:
Jan Velíšek, Jana Hajšlová. Chemie potravin 2, rozšířené a přepracované 3. vydání. Ossis, Tábor (2009)
https://eur-lex.europa.eu/search.html?DTA=2006&SUBDOM_INIT=CONSLEG&DTS_SUBDOM=CONSLEG&DTS_DOM=EU_LAW&lang=cs&type=advanced&qid=1669804112241&DTN=1881