Persistentní organické polutanty

Persistentní organické polutanty (POPs) jsou organické látky,
* které vykazují toxické vlastnosti,
* které jsou persistentní,
* které se bioakumulují,
* u nichž dochází k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícímu hranice států a k depozicím, * u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé účinky na životní prostředí.
POPs se vyskytují buď jako jediná chemická látka anebo jako směs chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že:
* mají podobné vlastnosti a dostávají se do životního prostředí společně,
* tvoří směs, která je dostupná jako určitý technický přípravek.
 
POPs představují celosvětový problém a k omezování jejich vzniku a šíření prostředím se zavazují všechny civilizované země včetně České republiky.
 
Základní vlastnosti POPs
1. Toxicita
POPs jsou toxické pro různé organismy. Některé z nich mohou způsobovat vznik rakoviny, jiné podporují průběh, řada z nich způsobuje vznik imunologických, reprodukčních, vývojových a dalších poruch.
2. Persistence
Persistence je schopnost látky zůstávat v prostředí po dlouhou dobu beze změny. Persistentní látky jsou odolné vůči chemickému, fotochemickému, termickému i biochemickému rozkladu. To umožňuje jejich koloběh v prostředí a kumulaci v půdách, sedimentech i živých organismech.
3. Schopnost bioakumulace
Bioakumulace (hromadění v živých organismech) je proces, během kterého živé organismy zachytávají a koncentrují chemické látky buď přímo z okolního prostředí, ve kterém žijí, nebo nepřímo z své stravy.
4. Schopnost dálkového přenosu
Je to potenciál látky cestovat od původního zdroje do oblastí vzdálených stovky až tisíce kilometrů, kde se nikdy nevyráběly a nepoužívaly (například Arktidy a Antarktidy).
 

Látky řazené mezi POPs
Protokol o POPs uvádí následujících 16 látek nebo skupin látek:
 
1. Pesticidy
Zejména insekticidy používané na hubení škodlivého hmyzu nebo jeho vývojových stádií nebo fungicidy používané na hubení hub, plísní:
– Aldrin – insekticid používaný pro likvidaci škůdců obilí, brambor nebo bavlny a pro likvidaci termitů. V bývalém Československu ani v ČR se nevyráběl, používání bylo zakázáno v roce 1980.
– DDT – insekticid používaný na ošetřování zemědělských plodin a na likvidaci přenašečů infekčních chorob. V bývalém Československu bylo jeho používání jako pesticidu zakázáno v roce 1974. Vyráběl se ve Spolaně Neratovice jako surovina pro výrobu Neratidinu, Nerakainu a Pentalidolu. Všechny výroby byly ukončeny v letech 1978-83.
– Dieldrin – totéž co aldrin.
– Endrin – insekticid používaný zejména na ošetřování bavlny a obilovin. V bývalém Československu se nevyráběl a nepoužíval, byl zakázán v roce 1984.
– Heptachlor – kontaktní insekticid používaný zejména na hubení půdního hmyzu, kobylek, termitů a přenašečů malárie. V bývalém Československu se nevyráběl a nepoužíval, byl zakázán v roce 1989.
– Hexachlorbenzen (HCB) – fungicid používaný pro ošetřování pšenice, cibule. Vzniká také jako průmyslový vedlejší produkt. Zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB se vyráběl ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968.
– Chlordan – širokospektrální kontaktní insekticid pro ošetřování zemědělských plodin jako jsou zelenina, obilí, kukuřice, řepka, rajčata, cukrová třtina, cukrová řepa, ovoce, ořechy, citrusy, bavlna a juta. Používal se také v zahradnictví a proti termitům. V bývalém Československu ani v ČR se nevyráběal a nepoužíval, nikdy nebyl ani registrován.
– Chlordekon – v bývalém Československu ani v ČR se nevyráběl a nepoužíval, nikdy nebyl registrován jako pesticid.
– Lindan – používán jako insekticid v zemědělství a jako prostředek pro hubení zvířecích a lidských parazitů i na ošetřování lesních porostů.
– Mirex – žaludeční insekticid používaný pro hubení mravenců, termitů. Také se používal jako průmyslová přísada zvyšující odolnost plastů, gumy a elektrických zařízení proti hoření. V bývalém Československu ani v ČR se nevyráběl a nepoužíval.
– Toxafen – směs více než 670 látek používaná jako insekticid zejména pro ošetřování bavlny a dalších obilovin. V bývalém Československu ani v ČR se nevyráběl a používal, používání jako pesticidu bylo zakázáno v roce 1977.
 
2. Průmyslové chemikálie
– Hexabrombifenyl – používal se jako zhašeč hoření, podle dostupných informací se v ČR ani nepoužíval.
– Hexachlorbenzen (HCB) – průmyslová chemikálie používaná v pyrotechnice, při výrobě syntetického kaučuku a hliníku.
– Polychlorované bifenyly (PCBs) – technická směs 210 kongenerů široce využívaná v průmyslu pro své výjimečné vlastnosti jako náplň elektrických transformátorů a velkých kondenzátorů, teplosměnné kapaliny, přísady do barviv, plastů, mazadel. Výroba byla v bývalém Československu zakázána v roce 1984, úhrnná produkce se uvádí 24 000 t. V současné době se používají pouze v uzavřených systémech, značná množství jsou uložena a čekají na likvidaci přijatelným způsobem. Nezanedbatelná část produkce byla pravděpodobně v minulých letech likvidována ilegálně.
 
3. Nežádoucí vedlejší produkty
– Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDDs; dioxiny) – nikdy se nevyráběly pro komerční účely, jejich praktické využití není známo. Skupina je tvořena 75 kongenery. Vznikají jako vedlejší produkty při produkci jiných látek jako jsou pesticidy, polyvinylchlorid, chlorovaná rozpouštědla.
– Polychlorované dibenzofurany (PCDFs; furany) – hlavní příměs při výrobě PCBs. Vedlejší produkt, jež často doprovází dioxiny. Je to skupina 135 kongenerů podobných účinků jako mají dioxiny, avšak slabších.
Dioxiny a furany mohou vznikat při spalování komunálního, nemocničního a nebezpečného odpadu, je možné je detekovat v emisích z automobilové dopravy, spalování uhlí, rašeliny, dřeva. Vznikají při spalování organických látek za přítomnosti chloru. Vznikají také v metalurgii, při výrobě cementu, bělení buničiny chlórem, požárech. Mohou vznikat biochemickými procesy v kalech z čistíren odpadních vod, kompostech, lesních půdách.
– Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) – velká skupiny organických látek tvořená nejméně dvěma kondenzovanými benzenovými jádry. Vznikají jako vedlejší produkty při každém běžném spalovacím procesu – při hoření uhlí, olejů, dřeva, odpadu, významným zdrojem je automobilová doprava. Vznikající množství výrazně narůstá s nedokonalostí spalování. Vznikají při kouření, pečení pokrmů za vysokých teplot, klasickém uzení masa. Významným zdrojem je i výroba železa, oceli, hliníku, koksu, dehtu, sazí zvláště při použití zastaralých technologií. Vznikají i při přírodních požárech.
– Hexachlorbenzen (HCB) – vedlejší produkt při výrobě průmyslových chemikálií jako jsou tetrachlormethan, perchlorethylen, trichlorethylen, pentachlorbenzen. Vzniká jako vedlejší produkt při spalování odpadů a při bělení buničiny chlórem
(kvas)