Pesticidy

Podle směrnice EP a Rady 2009/128/ES se pesticidy rozumí přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky. Podle nařízení EP a Rady (EU) č. 649/2012 se pod pesticidy mimo přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky také zahrnují desinfekční prostředky, insekticidy a paraziticidy podle směrnic 2001/82/ES a 2001/83/ES. Pesticidy tedy nejsou jen chemické a biologické přípravky na ochranu rostlin, ale lze mezi ně zařadit také například desinfekční prostředky osobní hygieny nebo biocidy používané v nátěrových hmotách ve stavebnictví.

Podle směrnice EP a Rady 2009/128/ES pod pesticidy spadají:

a) přípravky na ochranu rostlin, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 1107/2009 – čl. 3 nařízení 1107/2009/ES: „přípravky“ se rozumí směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek a určené pro použití jako přípravky na ochranu rostlin či adjuvanty;

b) biocidní přípravky, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 528/2012, o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání – čl. 3 nařízení 528/2012/EU: „biocidním přípravkem“ se rozumí:

  • jakákoli látka nebo směs ve formě, v jaké se dodává uživateli, skládající se z jedné nebo více účinných látek nebo tuto látku (tyto látky) obsahující nebo vytvářející, určené k ničení, odpuzování a zneškodňování jakéhokoliv škodlivého organismu, k zabránění působení tohoto organismu nebo dosažení jiného regulačního účinku na tento organismus jakýmkoliv způsobem jiným než pouhým fyzickým nebo mechanickým působením,
  • jakákoli látka nebo směs vytvořená z látek nebo směsí, na které se nevztahuje první odrážka, použité s úmyslem zničení, odpuzování a zneškodňování jakéhokoliv škodlivého organismu, k zabránění působení tohoto organismu nebo dosažení jiného regulačního účinku na škodlivý organismus jakýmkoliv jiným způsobem než pouhým fyzickým nebo mechanickým působením;

Ošetřený předmět, který má primární biocidní funkci, se považuje za biocidní přípravek.

K rozmachu využívání pesticidů došlo v 30. letech 20. století. Později bylo zjištěno, že mnohé z účinných látek jsou toxické (např. DDT, aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, lindan aj.) a jsou značně perzistentní, tzn. že setrvávají dlouho v potravinovém řetězci, a jejich množství se v organismu kumuluje. Proto došlo v různých zemích k postupnému zákazu řady z nich (viz DDT). Kromě zákazu jejich používání jsou legislativně stanoveny limity pro jejich zbytková množství (rezidua) a provádí se přísná kontrola.

Kromě výše uvedených právních předpisů je v potravinách a krmivech množství pesticidů regulováno pomocí maximálních limitů reziduí (MLR), které jsou stanoveny nařízením č. 396/2005.

Dozorové orgány (SZPI a SVS) každoročně v ČR monitorují obsah reziduí pesticidů v potravinách.

V rámci snížení obsahu pesticidů v potravinách lze některé potraviny před konzumací důkladně omýt, oloupat/odstranit vnější vrstvu, anebo použít některé další postupy (například zde).

Více informací o přípravcích na ochranu rostlin – zde

Více informací o biocidních přípravcích – zde

Zdroj:
Směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a výše uvedená nařízení

Státní zdravotní ústav – Pesticidy

Publikace MZe o pesticidech

Související články z portálu Bezpečnosti potravin