Vzdělávání veřejnosti

Zprostředkování informací o problematice bezpečnosti potravin včetně příslušných doporučení pro širokou veřejnosti je nesmírně obtížný a složitý úkol, protože cílová skupina je velmi různorodá a není jednoduché zvolit způsob, který byl vhodný pro všechny.

Potraviny nejsou obecně považovány za zvlášť nebezpečné s výjimkou období, kdy v souvislosti s potravinami je vyvolána panika. Skutečnost, že v médiích jsou pokryty výskyty různých nemocí, odstrašující případy v souvislosti s potravinami a i různé polemické názory vědecké komunity, ovlivnila i zájem spotřebitelů o problematiku bezpečnosti potravin. Výsledkem je, že informace o riziku přitahují pozornost. Vnímání rizik v souvislosti s mírou nebezpečí u spotřebitelů však ne vždy odpovídá názorům vědecké komunity. Tato skutečnost je vyvolána tím, že vědci a odborníci díky svým znalostem lépe mohou posoudit jednotlivé rizikové faktory. Odborníci vycházejí z ověřených statistických údajů, např. počtu úmrtí na 1 mln obyvatel a zkrácení doby života, laická veřejnost spíše spoléhá na pocity. Pro vývoj účinné komunikační strategie o riziku je třeba umět posoudit faktory, které ovlivňují schopnost spotřebitelů hodnotit rizika. Posouzení významu charakteristik jednotlivých rizik se souvisejícím nebezpečím z potravin lze považovat za základní rámec, který ovlivňuje chování spotřebitelů. Faktory jako "obeznámenost (dobrá znalost)", "strach z", "počet lidí vystavených expozici" ovlivňují, jakým způsobem spotřebitelé hodnotí rizika a určují chování spotřebitelů. Existují také různé odezvy spotřebitelů na rizika související s potravinami v závislosti na tom, zda se rizika týkají nebezpečí plynoucí z technologie zpracování a výroby potravin nebo z životního stylu. Rozdílné vnímání různých typů rizik závisí na obeznámenosti a znalostech spotřebitelů. Vnímání spotřebitelů se různí nejen podle typu rizik, ale stupeň vnímání rizik závisí také na sociálních, demografických a kulturních faktorech. Nelze také podceňovat také různé předsudky, které významně ovlivňují spotřebitele při hodnocení rizik.

Z uvedených důvodů je nesmírně složité vybudovat efektivní systém vzdělávání v oblasti bezpečnosti potravin s ohledem na cílovou skupinu příjemců informací. Vzdělávací akce lze obecně rozdělit do dvou skupin: vzdělávání pracovníků v potravinářském průmyslu a ve stravovacích službách a vzdělávání široké spotřebitelské veřejnosti.

Vzděláváním široké spotřebitelské veřejnosti se zabývá Informační centrum bezpečnosti potravin – informace zde
(mch)