Vitamin B2
Riboflavin – vitamin B2 izoloval Blyth v r. 1879 z mléčné syrovátky jako žlutou fluoreskující látku, kterou nazval lactochrom. V té době pojem vitamin ještě nebyl znám. V r. 1913 byly objeveny faktory A a B, nazvané o 2 roky později jako vitaminy A a B. Faktor B ale tvořily látky termolabilní a termostabilní. Teprve v r. 1920 byl vlastně vitamin B2 objeven jako vitamin, , v r. 1033 izolován z vaječného bílku a mléčné syrovátky a ukázalo se, že se jedná vlastně o Blythův lactochrom. Chemické struktura riboflavinu byla objevena v r. 1935, stejně tak jako jeho syntéza.
Riboflavin je látka, která získala během svého historického objevitelského života řadu názvů. Dnešnímu riboflavinu předcházel ovoflavin, laktoflavin, hepatoflavin, verdoflavin, uroflavin, vitamin F a vitamin G. Vyskytuje se v řadě biologických forem, z nich nejdůležitější jsou flavin mononukleodid (FMN) a flavin adenin dinukleotid (FAD).
Riboflavin je nezbytný především pro energetický metabolismus; působí při tvorbě energie prostřednictvím dýchacích řetězců. Je zapojen do řady fází intermediálního metabolismu, účastní se metabolických reakcí sacharidů, tuků i bílkovin. Je rovněž nezbytný pro využívání dalších vitaminů skupiny B (pyridoxinu, kyseliny listové, niacinu), ovlivňuje stav kůže, sliznic a činnost periferního nervstva.
Denní doporučená dávka pro průměrného dospělého člověka je 1,5 mg, pro kojence je to 0,4 mg denně, pro muže a těhotné a kojící ženy až 1,7 mg denně. Potřeba riboflavinu se zvyšuje při podávání antibiotik a i alkoholiků. Retenční kapacita pro riboflavin se odhaduje na cca 120 mg, tedy jeho zásoby mohou vystačit na cca až 6 týdnů.
Vyskytuje se prakticky ve všech potravinách, ale více v rostlinných zdrojích a také v játrech (až 3,5 mg/100g) a v mléce (0,20 mg/100 g), které je spolu s mléčnými výrobky jeho hlavním zdrojem pro člověka (zásobí z 55 – 60%). Podíl příjmu z rostlinných zdrojů riboflavinu činí cca 30 %, z toho polovina je hrazena z cereálních výrobků. Mimořádně bohatým zdrojem riboflavinu jsou kvasnice (až 5,5 mg/100 g).
Nedostatek riboflavinu, který je poměrně vzácný, se projevuje zánětlivými ústními koutky, záněty sliznice jazyka, případně mazotokem v kůži na hlavě, který může vyústit až v plešatění. Dalšími příznaky hypovitaminosy jsou záněty spojivek a světloplachost.
Riboflavin je při zahřívání stabilní, je však velmi labilní na světle, takže ml