Těhotenství a výživa

Výživa v těhotenství vyžaduje zvýšenou pozornost jak z hlediska kvantity a pestrosti, tak i kvůli zvýšené citlivosti matky vůči škodlivinám a možnému poškození dítěte. Je třeba nedržet redukční diety, ale změnit složení stravy tak, aby se její energetický obsah zvýšil jen málo (denně v průměru o 1,1 MJ, tj. ca o 263 kcal), ale aby se podstatně zvýšilo množství obsažených nutričních látek (zejména vitaminů a některých minerálních látek).

Hmotnost nastávající matky se má zvýšit v průběhu těhotenství o 9 – 13 kg (vytvoří se přitom i zásoba bílkovin a tuků pro období kojení).

Od 2. trimestru je třeba zvýšit příjem bílkovin asi až na 80 g. Příjem tuků během těhotenství by měl být v mezích 70-80 g denně. Přijímané tuky by měly mít dostatek esenciálních polynenasycených mastných kyselin řady n-6 a n-3 (rostlinné oleje, ořechy, ryby mořské živočichy) pro vytváření buněčných membrán a látek podobných hormonům. Příjem sacharidů by měl činit 320-380 gramů denně, a to především z tmavého chleba, celozrnného pečiva, brambor, zeleniny, ovoce a mléčných výrobků. Denní spotřeba cukru by neměla převýšit 60 gramů. Vlákniny by mělo být denně nejméně 30 g (hlavně z celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny a ovoce) kvůli prevenci zácpy a ochraně před zvýšenou hladinou lipidů v krvi.

Dostatečný příjem vápníku pro stavbu kostí a zubů by měl být zajištěn z bohatého a nejlépe využitelného zdroje, kterým je mléko a mléčné výrobky (denně alespoň 200 ml mléka, jeden jogurt a 50 gramů sýra). Kromě toho je mléko důležitým zdrojem fosforu, dalších minerálních látek a vitaminů skupiny B, hlavně riboflavinu.

Mělo by být dodáváno zvýšené množství hořčíku, aby nedocházelo k předčasným porodům, poruchám funkce placenty aj. Zdrojem hořčíku jsou zejména v celozrnné obiloviny, mléko a mléčné výrobky, drůbeží maso, ryby, brambory, zelenina, citrusové plody a banány.

Železo nezbytné především pro tvorbu červených krvinek je nejvíce obsaženo v mase, rybách, vaječném žloutku, celozrnných obilovinách, bramborách, luštěninách a zelených druzích zeleniny. Vstřebávání železa je výrazně lepší ze živočišných zdrojů než z rostlinných a je podporováno současným příjmem vitaminu C. Značnou pozornost v posledních letech vyvolává i zinek. Je prokázáno, že děti matek, které mají ve své stravě nedostatek zinku, mají větší riziko onemocnění anencefalií, vadou charakterizovanou těžkým postižením mozku.

Pozornost je třeba věnovat přívodu jódu (je ho u nás málo a navíc je v těhotenství zvýšeno jeho vylučování močí), jehož nedostatek způsobuje u matky i dítěte zvětšení a snížení funkce štítné žlázy, potraty, předčasné porody a poruchy vývoje plodu (výjimečně i úmrtí dítěte nebo kretenismus). Nejlepším zdrojem jódu jsou mořské ryby (doporučují se 2 porce týdně, ale opatrně s konzumací dravých ryb kvůli vysokému obsahu metylrtuti) a některé minerální vody.

Potřeba vitaminu A je sice zvýšena téměř o 40 %, ale denní dávka vitaminu A by neměla překročit 1,1 mg retinolu (vysoké dávky jsou teratogenní, tzn. způsobují vrozené vady). Vhodnějším zdrojem je beta-karoten z rostlinné stravy, než u něhož nehrozí takové následky při případném předávkování jako z předávkování přímo vitaminem A např. po konzumaci jater.

Vitaminy skupiny B se podílejí na četných biochemických pochodech a jejich potřeba stoupá od 4. měsíce těhotenství. Výrazně jiná je situace u kyseliny listové, jejíž nedostatek může být také příčinou vzniku vad, příp. potratu. Proto se doporučuje nejpozději 4 týdny před početím zvýšit příjem kyseliny listové na 0,6 mg denně. Dobrými zdroji kyseliny listové jsou rajčata, salátové okurky, špenát, kedlubny, květák, pomeranče, celozrnné obiloviny, brambory, maso, mléko a mléčné výrobky, ale vhodné jsou i vitaminové preparáty.

Pokud jde o stravovací režim, doporučuje se častý a pravidelný přívod stravy, nejlépe v pěti až sedmi malých porcích denně. Hladovění snáší špatně nejen matka, ale hlavně plod, který je odkázán na rovnoměrný přívod cukru mateřskou krví. K zabránění velkého kolísání obsahu cukru v krvi je vhodná strava s vysokým podílem škrobu (z brambor, obilovin, luštěnin a zeleniny).

Důležitý je i pitný režim, jehož součástí by mělo být mléko, minerální vody s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, ale s nízkým obsahem sodíku, a dále kvalitní pramenité stolní vody.

Zcela je třeba se v těhotenství vyvarovat alkoholu a kouření.

Rady pro těhotné ženy jsou zveřejňovány velmi často. Patří k nim např. poradenský webový portál pro těhotné zřízený v Austrálii Ministerstvem zdravotnictví (Pregnancy and food safety), který shrnuje obdobná doporučení, co jíst. Kromě toho uvádí i taková doporučení pro zacházení s potravinami a pro jejich výběr, která mohou pomoci vyvarovat se např. listeriózy, salmonelózy a toxoplasmózy.(sk)