Slow Food
Hnutí Slow Food založil v roce 1986 italský novinář, oenolog a gastronom Carlo Petrini, jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního řetězce McDonald na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Hlavním cílem bylo vytvoření paralely ke globální subkultuře „fast food“, průmyslové velkovýrobě potravin a celosvětové standardizaci potravin prostřednictvím chemických látek. Symbol Slow Food – šnek – představuje zpomalení, pečlivost a uvědomělý požitek.
Neziskové hnutí Slow Food si rychle získalo příznivce na celém světě. Jsou zakládána volná sdružení výrobců, farmářů, pracovníků pohostinství i spotřebitelů zvaná konvivia (convivium pochází z latiny a vyjadřuje vzájemnou pohostinnost), která pro své členy organizují široké spektrum aktivit (odborné semináře, degustace aj.). Dnes (2008) na světě působí na nejnižší úrovni 760 místních convivií (přes 85 tis. členů ve 132 zemích). ČR bylo vytvořeno konvivium Slow Food Prague v r. 2000.
Na výstavišti ve Stuttgartu se konal první veletrh Slow Food v červnu 2007, druhý v dubnu 2008 a další bude 2. – 5. dubna 2009.
Slow Food jako protiklad k Fast Food je zaměřeno především na kvalitu a autentičnost pokrmů a nápojů, na jejich svědomitou přípravu, na uvědomování si požitku z jídla a z jeho pomalého vychutnávání, na vědomé rozhodování a vybírání potravin podle jejich původu, a sice se zaměřením na domácí produkci. Cílem je zachování biodiverzity, záchrana tradičních řemesel, postupů a receptů, podpora místních tradic a surovin, neuspěchaná gastronomie, zemědělství přátelské krajině se zaměřením na její udržitelnost. Jednou z aktivit je např. snaha o zachování tradičních odrůd vína. Náplní projektu jihomoravské sekce Slow Food Moravia je mimo jiné obnova historické vinice v trati Zázmoníky, vedené postaru „na hlavu“ a ošetřované bez chemických postřiků.
Slow Food jako protiklad k Fast Food je zaměřeno především na kvalitu a autentičnost pokrmů a nápojů, na jejich svědomitou přípravu, na uvědomování si požitku z jídla a z jeho pomalého vychutnávání, na vědomé rozhodování a vybírání potravin podle jejich původu, a sice se zaměřením na domácí produkci. Cílem je zachování biodiverzity, záchrana tradičních řemesel, postupů a receptů, podpora místních tradic a surovin, neuspěchaná gastronomie, zemědělství přátelské krajině se zaměřením na její udržitelnost. Jednou z aktivit je např. snaha o zachování tradičních odrůd vína. Náplní projektu jihomoravské sekce Slow Food Moravia je mimo jiné obnova historické vinice v trati Zázmoníky, vedené postaru „na hlavu“ a ošetřované bez chemických postřiků.
Hnutí však má i své kritiky, podle kterých se jedná o útok na peněženky pod zástěrkou vznešených hesel.
K myšlence hnutí Slow Food se paradoxně hlásí i globalizované společnosti (např. Unilever – zelenina ze zahrádky apod.). (sk)