Sacharin

Sacharin je nejstarší náhradní sladidlo. Byl objeven náhodně v roce 1879 vědci z Johns Hopkins University (USA). V EU se na výrobcích označuje kódem E954.

Sacharin je asi 300krát sladší než sacharóza. Má nepříjemnou hořkou nebo kovovou pachuť, zvláště ve vysokých koncentracích. Na rozdíl od aspartamu je sacharin stabilní vůči teplotám, dokonce v přítomnosti kyselin. K chemické reakci s ostatními složkami potravin nedochází, dobře se uchovává.

Sacharin se často používá ve směsi s jinými sladidly. Tyto směsi maskují nedostatky jednotlivých sladidel. Časté jsou směsi sacharinu a cyklamátu (1:10) nebo sacharinu a aspartamu pro nápoje, ve kterých sacharin zajišťuje sladkou chuť, když sladká chuť aspartamu se delším skladováním snižuje.

Ve své kyselé formě není sacharin příliš rozpustný ve vodě. Obvykle se používá jeho sodná sůl. Tam, kde se doporučuje snížit příjem sodíku se používá hlavně vápenatá sůl sacharinu. Obě soli jsou ve vodě dobře rozpustné (0,67 g v ml vody při pokojové teplotě).

Sacharin se sladidlo, které tolerují diabetici. Prochází trávicím traktem, přičemž nedochází k jeho trávení. Nemá vliv na hladiny insulinu v krvi, je to neenergetické sladidlo.

 

Používání sacharinu se rozšířilo během první světové války. K dalšímu nárůstu popularity došlo v 60. a 70. letech zvláště u osob, které chtěly zhubnout.

Sacharin lze vyrábět různými postupy. Původní způsob výroby vycházel z toluenu, avšak výtěžnost sacharinu byla nízká. V 50. letech byla zdokonalena výroba sacharinu z anthranilové kyseliny, která reaguje s kyselinou dusitou, oxidem siřičitým a nakonec s amoniakem. V 60. letech byla vypracována metoda výroby z o-chlortoluenu.

 

V 60. letech se objevily studie, které naznačovaly, že sacharin je pro živočichy karcinogen. Obavy z konzumace sacharinu vyvrcholily v roce 1977 poté, co byla publikována studie, která naznačovala zvýšený výskyt rakoviny močového měchýře u krys krmených vysokými dávkami sacharinu. Ve stejném roce sacharin zakázala Kanada a zákaz byl navržen i v USA (FDA). Vzhledem k tomu, že sacharin byl jediné náhradní sladidlo dostupné v USA a návrh na jeho zákaz se setkal se silným nesouhlasem veřejnosti, vydal americký Kongres moratorium na zákaz sacharinu. Místo toho měly být všechny potraviny obsahující sacharin označeny na etiketě varováním, že sacharin může mít karcinogenní účinky.