Rybí tuk
Rybí tuk byl odedávna uznáván jako významný zdroj vitaminu D, který je důležitý pro tvorbu a mineralizaci kostí a zubů, ale výzkumy postupně odhalují, že plní v organismu i řadu dalších zásadních funkcí (např. zlepšuje imunitní funkce tím, že aktivuje tzv. T-buňky). Jako prostředek proti křivici (rachitis) byl rybí tuk podáván na lžičce dětem během růstu. Dnes k tomu účelu většinou slouží méně nepříjemné kapsle a jiné suplementy. Přísun vitaminu D je jedním z důvodů, proč je propagována konzumace ryb (vitamin D je obsažen především v tuku a játrech). Obzvlášť vysoký obsah vitaminu D má např. losos, úhoř, sardinka, naopak relativně nízký obsah má např. makrela, treska, kapr. Vhodnými zdroji vitaminu D jsou však i mléko a mléčné výrobky, játra či vejce.
V současné době je rybí tuk oceňován především proto, že je nejvýznamnějším přirozeným zdrojem omega-3 mastných kyselin (EPA a DHA). Kvůli omega-3 MK se doporučuje hlavně konzumace tučných ryb jako tuňák, makrela, sardinka, úhoř (5000 – 1000 mg/100 g). Tučnost ryb však není jediným ukazatelem, protože v tuku některých ryb je obsah EPA a DHA nízký. Pokud je ve složení výrobků uveden rybí tuk jako složka, neznamená to ještě jistě, že obsahuje i vysoký podíl EPA a DHA. Většina doplňků stravy s omega-3 kyselinami je schopna dodat tělu jejich potřebné množství.
Rybí tuk tak pomáhá v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, udržuje pružnost cév, působí na snižování hladiny triglyceridů a snižování krevního tlaku. U grónských Eskymáků zjistili lékaři překvapivě nízký výskyt srdečních chorob, přestože konzumují mnoho tuku, ten však pochází právě z tučných ryb, které jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. (sk)