Ptačí chřipka

Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise vydalo pro spotřebitele základní informace o ptačí chřipce (Deset klíčových faktů o ptačí chřipce).

 

• V současnosti jsou ptačí chřipkou způsobovanou virem influenzy typu H5N1 nakaženi ptáci v mnoha částech světa. Většinu nakažených ptáků v EU tvoří volně žijící vodní ptáci, např. labutě a kachny.

• Virus H5N1, jenž je původcem této choroby, se z ptáků na člověka přenáší jen obtížně.

• Lidé, kteří se nakazili v jiných částech světa, byli v úzkém kontaktu s živými či mrtvými nakaženými ptáky, především domácí drůbeží.

• Epidemie postihuje volně žijící ptáky, a proto se očekává, že se v nadcházejících měsících rozšíří v různých regionech EU, a tudíž si na opakované případy výskytu této choroby u ptáků budeme muset zvyknout.

• Choroba se může příležitostně přenést z ptáků i na jiná zvířata, např. kočky. Pokud jsou v oblastech, v nichž byli nakažení ptáci nalezeni, přijata obvyklá preventivní opatření, není tím zvýšeno riziko pro zdraví lidí.

• V EU jsou zavedena velmi přísná veterinární opatření. Mají zamezit šíření viru z volně žijících ptáků na drůbež a řešit případy vypuknutí choroby u drůbeže.

• V oblastech, v nichž se nakažení ptáci nacházejí, jsou zřízena dočasná ochranná pásma a pásma dozoru. V těchto pásmech je omezen pohyb živých zvířat, drůbež je držena v uzavřených prostorách a důkladně sledována a přísně se uplatňují dezinfekční

opatření.

• Rovněž jsou zavedena velmi specifická opatření, jež mají chránit domácí drůbež a zabránit tomu, aby se nakažení ptáci stali součástí potravinového řetězce.

• V každém případě je důkladnou tepelnou úpravou zaručeno, že jsou maso a vejce zbaveny jakéhokoli viru.

• Riziko, že se veřejnost od živých zvířat či z drůbežích produktů virem H5N1 nakazí, je velice nízké, a tudíž není třeba měnit stravovací návyky či cestovní plány.

 

• Jíst drůbež, a to maso i vejce, kterou jste koupili v obchodech v EU, je bezpečné. Důvodem jsou přísná opatření v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární opatření, která zabraňují tomu, aby se do potravinového řetězce dostalo maso a vejce od nezdravých zvířat.

• Obchod s produkty a zvířaty z ochranných pásem a pásem dozoru v EU (v nichž byli nalezeni nakažení ptáci) je povolen pouze za přísných veterinárních kontrol a dovozy ze zasažených třetích zemí jsou zakázány.

• Při vypuknutí choroby je celé hejno ihned shromážděno a zlikvidováno. Rovněž je zničeno drůbeží maso a vejce z těchto hospodářství.

• Dokonce i v případě, že by se virus objevil v mase či vejcích prodávaných v EU, jej důkladná tepelná úprava zničí, a řádně tepelně upravené maso a vejce tudíž nepředstavují žádné nebezpečí.

• Maso očkované drůbeže je pro lidské zdraví neškodné, neboť virus obsažený v očkovací látce je usmrcen a nemůže se množit.

 

• Lidé, kteří v blízkosti svého bydliště chovají ptáky, jako jsou kuřata, kachny a husy, se nemusejí příliš znepokojovat, měli by si nicméně být vědomi rizik. Zejména by:

* se měli řídit pokyny místních veterinárních orgánů, především pokud jde o nutnost krmit a napájet drůbež v uzavřených prostorech a v rizikových oblastech ji držet v uzavřených prostorech.

* měli orgány uvědomit, pokud je spatřen neobvykle vysoký počet uhynulých volně žijících ptáků nebo pokud jim uhyne neobvykle vysoký počet ptáků. V takových případech se lidé nesmí uhynulých či nemocných ptáků dotýkat.

* měli ptáky držet mimo své příbytky a dodržovat pravidla řádné hygieny – především si mýt ruce mýdlem po každém kontaktu s ptáky či ptačím trusem.

* měli odrazovat děti od toho, aby si hrály s ptáky, a měli by je naučit, aby dospělým vždy daly vědět, pokud spatří nemocné či mrtvé ptáky.

* měli v první řadě zajistit, aby právě děti pochopily pravidla základní hygieny.

* nikdy neměli usmrcovat či jíst nemocné nebo umírající ptáky, neboť by se tak mohli vystavit většímu nebezpečí.

 

• Ostatní lidé, kteří se dostávají do pravidelného kontaktu s drůbeží (v zemědělství, veterinárním lékařství) nebo s volně žijícími ptáky (např. při lovu, pozorování ptáků) si rovněž musejí být vědomi rizika a přijímat preventivní opatření.

• Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vypracovalo podrobné pokyny k ochraně ohrožených lidí a lidí, kteří žijí v oblastech, kde byli nalezení nakažení ptáci, nebo do těchto oblastí cestují. Vnitrostátní orgány případně poskytnou o dané záležitosti poradenství.

 

• Je velmi nepravděpodobné, že by se ostatní veřejnost dostala do kontaktu s nakaženými ptáky.

• Stačí řídit se zdravým rozumem:

* Nedotýkejte se nemocných či mrtvých ptáků a informujte místní veterinární orgány, pokud najdete podezřelé množství mrtvých či nemocných ptáků.

* Dodržujte obvyklá pravidla řádné hygieny – po kontaktu s ptáky či jejich trusem si ruce myjte mýdlem.

 

• Dojde-li ve vaší oblasti k vypuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky:

* vnitrostátní orgány mohou ve vaší zemi zavést dočasná omezení na pohyb drůbeže a omezit přístup do určitých míst. Je důležité, abyste se těmito pokyny řídili, neboť mají zabránit šíření viru.

* V těchto oblastech je třeba držet kočky v zájmovém chovu v uzavřených prostorech, aby se zabránilo jejich kontaktu s nakaženými ptáky či jejich trusem, a zamezilo se tím tomu, aby virus přenášely na tlapkách nebo aby se nakazily.

 

• Riziko, které představuje cestování do zemí mimo EU nebo do oblastí v EU, v nichž byla zjištěna ptačí chřipka, je podle pokynů ECDC mizivé, pokud nenavštívíte drůbežárny či trhy s drůbeží a budete dodržovat výše popsaná preventivní opatření.

(kvas)