Prebiotika
Při objasňování vlivu různých složek stravy na lidský organismus byla vypracována v Japonsku koncepce tzv. prebiotik, která spočívá v tom, že konzumací selektivně fermentovatelného zdroje uhlíku lze pozitivně ovlivňovat složení mikroflóry tlustého střeva.
Termín “prebiotics” zavedli v roce 1995 Gibson a Roberfroid. Prebiotikum definovali jako “nestravitelnou potravinářskou přísadu, která pozitivně ovlivňuje hostitele tím, že selektivně stimuluje růst anebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu bakterií v tlustém střevu, čímž zlepšuje zdraví hostitele”.
Dosud všechna známá prebiotika jsou oligosacharidy. Další výzkum v této oblasti pravděpodobně povede k poznání dalších látek, ať přirozených nebo syntetických, které budou v tlustém střevu selektivně podporovat růst mikroorganismů přinášejících prospěch svému hostiteli. Podporou růstu prospěšných mikroorganismů v tlustém střevu se zamezí růstu patogenů v tlustém střevu.
Aby se potravinářská přísada mohla klasifikovat jako prebiotikum, musí splňovat následující požadavky:
* být stabilní v kyselém prostředí žaludku a odolat i účinkům sekretů v tenkém střevu;
* dostat se do tlustého střeva v neporušeném stavu;
* selektivně se metabolizovat pozitivními mikroorganismy v tlustém střevu, např. laktobacilli a bifidobakteriemi.
Inulin
|
frukto-oligosacharidy
|
galakto-oligosacharidy
|
sójové oligosacharidy
|
Laktulóza
|
laktocukróza (lactosucrose)
|
xylo-oligosacharidy
|
isomalto-oligosacharidy
|
gentio-oligosacharidy
|