Označování vína

Víno je nápojem určeným pro nejrůznější příležitosti, a podle toho ho zákazníci vybírají a nakupují (od „stolních vín“ přes „jakostní vína“ až po „vína originální certifikace“). Pro možnost správného výběru jsou nutné jednak určité znalosti o vínech, jednak dostatek informací uvedených přímo na výrobku.
Pro všechna vína platí, že nemusí být označena datem minimální trvanlivosti, (pokud je obsah alkoholu vyšší než 10 % obj.), musí být uveden obsah oxidu siřičitého, pokud je vyšší než 10 mg/l (u některých speciálních vín se připouští přítomnost až 400 mg SO2/l). Další požadavky na označování vín různé kvalitativní úrovně se liší.
Na etiketě „stolního vína“ musí být uveden:
         obchodní název (tzn. „stolní víno“ + země, kde byly sklizeny hrozny, příp. název zeměpisné oblasti),
         jmenovitý objem,
         skutečný obsah alkoholu,
         označení šarže,
         jméno nebo obchodní název stáčírny v EU + název obce a země.
U stolního vína se nemusí uvádět (ani slovně) obsah zbytkového cukru, rok a odrůda (s výjimkou stolního „vína zemského“, které musí splňovat zvláštní požadavky). Vína pocházející z ČR  tom případě lze označovat jako „české zemské víno“ nebo „moravské zemské víno“. 

Na etiketě „jakostního vína“
musí být uveden:
         obchodní název (tzn. „jakostní víno stanovené oblasti“ + název stanovené oblasti),
         jmenovitý objem,
         skutečný obsah alkoholu,
         označení šarže,
         jméno nebo obchodní název stáčírny v EU + název obce a země původu.
Jakostní víno lze označit dovětkem odrůdové nebo známkové. Lze uvádět rok sklizně a odrůdu. 

Zvláštní pravidla jsou stanovena pro jednotlivé druhy „
jakostního vína s přívlastkem
“ (přívlastkem může být: kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno). 

Na etiketě
vína dováženého z třetích zemí
(mimo EU) sestává obchodní název ze slova „víno“ + země původu nebo název oblasti. Místo jména nebo obchodního názvu stáčírny se uvádí dovozce sídlící v EU. 

U kvalitativně
různých skupin vín
(stolní, jakostní, likérová aj.) jsou rozdílně stanoveny použitelné nepovinné údaje např.: rok sklizně, odrůda, získané ocenění, údaj o výrobní metodě, tradiční název podle národních pravidel produkující země, název zeměpisné jednotky menší než je stanovená oblast (u jakostních vín).

Další pravidla platí pro označování šumivého, perlivého a likérového vína a „vína originální certifikace“. Povolení pro výrobu posledně jmenovaného uděluje ministerstvo.
V případě, že víno podle stanovených požadavků zrálo v sudu, může se označovat jako „barique“ příp. „zrálo v sudu“.
Víno může být označeno barvou :“bílé“, „červené“, „růžové“ (rosé“).
Pokud bylo víno vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, může se označovat jako „claret“ nebo „klaret“.
Pokud bylo víno vyrobeno ze směsí bílých, červených a modrých hroznů, může se označovat jako „růžák“ či „ryšák“.
Pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky od roku sklizně, může se označovat jako „archivní“.
Pod názvem „mladé víno“ se může víno prodávat do konce kalendářního roku, v němž proběhla sklizeň.
Pokud víno pochází z první sklizně na vinici, může se označovat jako „první sklizeň“, „panenská sklizeň“, „panenské víno“.
Jako „rezerva“ lze označit víno, které zrálo nejméně 24 měsíců (z části v sudu, z části v lahvi).  (sk)