Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý (CO) je jedovatý, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, o něco málo lehčí než vzduch. Ve vodě je málo rozpustný, má silně redukční vlastnosti. Vzniká nedokonalým spalováním uhlíkových materiálů a rovněž při některých průmyslových a biologických procesech. V přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře, kde vzniká především fotolýzou oxidu uhličitého působením ultrafialového záření či jako produkt nedokonalého spalování fosilních paliv i biomasy. Oxid uhelnatý je jednou z nejběžnějších, široce rozšířených látek znečišťujících ovzduší. Otrava oxidem uhelnatým je jednou z nejčastějších otrav vůbec. CO reaguje s červeným krevním barvivem (hemoglobinem) za vzniku karboxyhemoglobinu (COHb). Afinita hemoglobinu k oxidu uhelnatému je asi 250krát vyšší než ke kyslíku, což znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání. Odstranění CO z krve trvá několik hodin, někdy i dní. Příznaky otravy se objevují již při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin. Toto je podstatou i jednoho ze škodlivých účinků kouření. Typickým příznakem otravy je třešňově červené zbarvení kůže a sliznic. Otrava CO se vyskytuje např. v uzavřených prostorech, kde běží spalovací motory nebo při špatném odvětrání plynových spotřebičů. První pomoc spočívá v přerušení kontaktu s plynem (vyvětrat, vynést z prostoru), dále přívodu kyslíku do organismu a pokud došlo k zástavě oběhu je třeba resuscitovat. V této souvislosti je třeba poznamenat, že běžná plynová maska před účinky oxidu uhelnatého nechrání. (kop)