Omega-3 mastné kyseliny

Mastné kyseliny (MK) označované jako „omega-3“ (n-3, např. ALA, EPA, DHA) a „omega-6“ (n-6, např. linolová, gama-linolenová, arachidonová) jsou nutričně významné, ale náchylnější k oxidaci/žluknutí. Patří mezi polynenasycené MK, tzn. takové, které mají více než jednu dvojnou vazbu. Označení „omega-3“ nebo
„n-3“ (a obdobně „omega-6“) vyjadřuje umístění první dvojné vazby v uhlíkovém řetězci od metylového konce.

Omega-3 MK se vyznačují preventivně ochranným účinkem proti srdečně-cévním chorobám, proti stárnutí, proti šedému zákalu, proti rakovině tlustého střeva (a snad i rakovině prsu), podporují kognitivní funkce a mají význam pro vývoj zraku a mozku dětí. Snižují hladinu krevních tuků, snižují krevní tlak a srážlivost krve (snižují schopnost krevních destiček vytvářet sraženiny), blokují zánětlivé procesy, zvyšují imunitu, pomáhají při udržování duševního zdraví. Uvádí se léčivý vliv při zánětech kloubů, lupénce při zánětlivých střevních chorobách.

Pro zjištění prokazatelnosti příznivých účinků je prováděna řada studií v souvislosti s legislativou opravňující k uvádění tzv. zdravotních tvrzení. Je schváleno tvrzení, že DHA a EPA snižují riziko srdečně-cévních chorob. Projednává se tvrzení o vlivu DHA na vývoj mozku a funkčnost oční sítnice. Některá tvrzení zřejmě budou podmíněna minimálním příjmem DHA (např. 100 až 250 mg denně u dětí a dospělých).

Existují však i obavy z nadměrné konzumace omega-3 MK, tzn. více než 3 g denně. Takové množství nemůže být přijato stravou, ale mohlo by k tomu dojít užíváním doplňků stravy. Uvádí se možný vliv na zvýšený výskyt krvácení, včetně krvácení do mozku (mrtvice), na zvýšenou tvorbu biologicky aktivních oxidačních produktů, na zvýšení LDL-cholesterolu nebo apoproteinů u osob s diabetem nebo hyperlipidemií. Riziko je u osob s nízkou srážlivostí krve a u diabetiků se může zvýšit hladina cukru v krvi.

Zájem o tyto fyziologicky důležité látky je vysoký proto, že je jejich podíl ve stravě nedostatečný. Podle doporučení vycházejících z praxe je zapotřebí konzumovat denně minimálně 0,1 g, optimálně 1 g omega-3 MK.

Kromě toho existuje všeobecný konsensus, že by měl podíl mastných kyselin n-6 : n-3 odpovídat 5 : 1 nebo až 8 : 1. To je ale daleký cíl, u současné populace byl zjištěn poměr 10 : 1 až 20 : 1 v závislosti na regionálních a sociálních rozdílech.

Nejvýznamnějšími n-3 MK jsou kyseliny eikosapentaenová EPA (C 20:5_⁼; 5,8,11,14,17) a dokosahexaenová DHA (C 22:6_⁼; 4,7,10,13,16,19), které se přirozeně vyskytují v mořských živočiších, tedy především v rybím tuku (průměrný obsah: 18 % EPA a 12 % DHA) a kyselina alfa-linolenová – ALA (C 18:3₌; 9,12,15), která se vyskytuje v rostlinných zdrojích (např. olej lněný, sezamový, řepkový, sojový nebo z vlašských ořechů, listová zelenina).

Výživový význam EPA a DHA je nepochybný, vedou se však vědecké diskuse o významu ALA jako prekursoru EPA. Některé studie neprokázaly odpovídající kardioprotektivní účinek ALA v porovnání s EPA. Pro přeměnu ALA na EPA existuje řada limitujících faktorů, nejvýše se může prodloužit na EPA 10 % přítomného množství ALA. Přeměna ALA na EPA probíhá u různých osob rozdílně, ve vyšší míře k ní dochází u vegetariánů.

Pro dosažení dostatečného přísunu omega-3 MK se doporučuje konzumovat nejméně dvě porce mořských ryb týdně, což však v kontinentálních zemích není obvyklé. EPA a DHA se hojně nacházejí v rybách chladných vod, například v lososech, pstruzích, makrelách a tuňácích.

Aby mohlo být na potravinářském výrobku uvedeno „zdroj omega-3 mastných kyselin“, musí obsahovat nejméně 0,3 g kyseliny alfa-linolenové/100g (a na 100 kcal) nebo dohromady nejméně 40 mg EPA a DHA/100g (a na 100 kcal). Pro označení  „s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin“ musí obsahovat nejméně 0,6 g kyseliny alfa-linolenové/100g (a na 100 kcal) nebo dohromady nejméně 80 mg EPA a DHA/100g (a na 100 kcal). (sk)