Nanokompozit

Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více různých složek, z nich alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů (nm, 10^-9 m). Většinou se jedná o nanočástice aktivní látky (tj. látky se zajímavými magnetickými, elektrickými a jinými vlastnostmi) rovnoměrně rozptýlené v inertní matrici. Úlohou inertní matrice (např. SiO2, TiO2, organické polymery) je nést a pevně spojovat jednotlivé nanočástice a zároveň bránit jejich přímému kontaktu mezi sebou. Důvodem použití aktivní látky ve formě nanočástic jsou její kvalitativně odlišné fyzikální vlastnosti oproti "objemovému" materiálu. Vlastnosti nanokopozitů se odvíjejí jednak od složení, ale zároveň od velikosti částic, jejich morfologie a uspořádání. Kompozitní nanomateriály nacházejí velmi široké použití.

 

V potravinářském průmyslu se již využívají např. polymerní nanokompozity: v matrici polymeru je rozptýlen jako nanoplnivo montmorillonit (jílový minerál). Fólie na bázi nanokompozitu je průhledná a i při menší tloušťce má lepší bariérové (např. propustnost pro oxid uhličitý, kyslík, vodní páru, aromatické látky) a mechanické (např. pevnost, tuhost) vlastnosti než běžná fólie. Použitím obalových materiálů na bázi nanokompozitů lze prodloužit údržnost potravin. V praxi se již objevilo na trhu pivo a sycené nealkoholické nápoje balené do PET lahví na bázi nanokompozitu (v matrici polyetylentereftalátu je do 5 % nanočástic montmorillonitu). (kvas)