Mykotoxiny nově se objevující (emerging)

Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity, které produkují za příznivých podmínek prostředí vláknité houby, zejména Aspergillus spp., Penicillium spp. a Fusarium spp. Mykotoxiny jsou běžnými kontaminanty řady cereálií, např. pšenice, ječmene, kukuřice a rýže. Vzhledem ke svým karcinogenním a neurotoxickým účinkům, reprodukční a vývojové toxicitě představují zdravotní riziko pro člověka i zvířata.

Celkový počet mykotoxinů není znám, avšak počet potenciálně toxických metabolitů plísní se odhaduje na tisíce. Dosud však bylo identifikováno pouze asi 300 různých mykotoxinů. Aktuální počet mykotoxinů, které se podílejí na mykotoxikózách, je obtížné odhadnout a to proto, že jejich toxiké účinky jsou různorodé. Nejstarší známou mykotoxikózou je otrava námelem způsobená metabolity Claviceps purpurea. Toto onemocnění je známé od středověku.

Moderní mykotoxikologie začala objevením aflatoxinů jako příčiny onemocnění Turkey-X v 60. letech minulého století. Od té doby se výzkum zaměřuje na výskyt a toxicitu mykotoxinů, nově také na strategie prevence a detoxikace mykotoxinů v řetězci potravin a krmiv.

Většina studií se zaměřuje na “tradiční” mykotoxiny, tj. aflatoxiny, ochratoxin A a trichoteceny. Fusarium spp. – jeden z nejběžnějších rodů plísní kontaminujících cereálie – je schopen produkovat další sekundární metabolity, tzv. “emerging” (nově se objevující) mykotoxiny, jejichž existence dříve nebyla známa. Jde např. o fusaproliferin, beauvericin, enniatiny a moniliformin. Dosud existují pouze omezené údaje o těchto metabolitech. Důvodem není jen jejich pozdější objevení, ale zvláště to, že se teprve nedávno zjistilo, že jde o mykotoxiny.

V přehledové práci publikované v časopise CR in Food Science and Nutrition (48, 2008, č. 1, s. 21–49) jsou uvedeny údaje o složení, analytických technikách, biosyntéze, tvorbě, toxicitě a výskytu výše uvedených “nově se objevujících” mykotoxinů.

(kvas)