Lutein

Lutein (z latinského Luteus – žlutý) je žlutooranžové xanthofylové barvivo (viz Xantofyly) náležející mezi karotenoidy. Je izomerem zeaxanthinu (viz Zeaxanthin), má stejný sumární vzorec, ale liší se umístěním  dvojné vazby, což způsobuje odlišné chemické vlastnosti. Samotný (přírodní)  lutein je lipofilní (rozpustný v tucích), a ve vodě nerozpustný  (je hydrofobní).
Lutein je produkován výhradně rostlinami a stejně jako u ostatních xanthofylů jej lze nalézt ve větším množství v listové zelenině – zejména v kapustě a špenátu. Značné množství luteinu lze nalézt ve žlutých květech rostlin rodu Tropaeolum (lichořeřišnice) a také v pampeliškách či vodnicích.

V lidském organismu je funkce luteinu dána jeho antioxidačními účinky, pomáhá v pohlcování modré části viditelného světelného spektra (380–450 nm). Jak lutein, tak zeaxanthin jsou hromaděny v sítnici (retina) lidského oka, přičemž zeaxanthin se hromadí zejména ve žluté skvrně (macula lutea), zatímco lutein se vyskytuje spíše v sítnici jako takové.
Lutein spolu se zeaxanthinem  plní v sítnici ochrannou úlohu proti poškozujícím důsledkům volných radikálů vznikajících díky aktivitě modré části viditelného spektra světla. Právě modrá část světelného spektra je pro buňky sítnice zvlášť nebezpečná a může je poškodit. Čím je koncentrace pigmentů v buňkách sítnice vyšší, tím je lepší i její ochrana.
Dostatečný příjem luteinu/zeaxanthinu  snižuje také  riziko rozvoje šedého zákalu.

Lutein jako potravinářské barvivo nese označení E161b. Jedná se o žluté barvivo spadající do kategorie karotenoidů. Je rozpustné ve vodě. Získává se většinou za pomocí rozpouštědel z přírodních materiálů a rostlin jako např. z měsíčku lékařského, vaječných žloutků, listové zeleniny, zelených paprik, zeleniny, vojtěšky a v menší míře i z dalších rostlin.
Potravinám dodává jasnou přírodně žlutou barvu. Používá se ve zdravých nápojích, tyčinkách nebo pekařských výrobcích.

Pro potravinářské barvivo E161b (Lutein) není stanovena hodnota přijatelné denní dávky (ADI). V ČR je tato látka povolena, v USA je její použití značně omezeno. Pozitivní efekty luteinu se projeví při denním příjmu v rozmezí 6–10 mg/den.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal pozitivní stanovisko k využívání přírodně identického zeaxanthinu jako složky v doplňcích stravy. Podle vyjádření EFSA, příjem 0,75 mg zeaxanthinu/kg tělesné hmotnosti za den odpovídající dennímu příjmu 53 mg na osobu s hmotností 70 kg, nepředstavuje žádné zvýšení bezpečnostního rizika.

Tělo si karotenoidy lutein a zeaxanthin nedokáže samo syntetizovat, proto je nutný jejich dostatečný příjem ve stravě. Hlavním zdrojem přírodního luteinu je zelená listová zelenina, především špenát a kapusta, dále tuřín, mangold, hrách, cuketa, římský salát, pistáciové ořechy, brokolice, mrkev, kukuřice. Zdrojem vysoce biologicky využitelného luteinu jsou vejce. (ber, 2013)

Zdroj:
http://www.bezpecnostpotravin.cz/prirodne-identicky-zeaxanthin-pro-doplnky-stravy.aspx
http://www.nutraingredients.com/productpresentation
http://www.bezpecnostpotravin.cz/vejce-pro-zdrave-oci.aspx
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lutein
http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek/E161b