Kyselina benzoová
V přírodě se vyskytuje v přírodních pryskyřicích (benzoe), balzámech a různých rostlinných komoditách, např. v jablkách, švestkách, drobném bobulovém ovoci aj.
Patří mezi nejstarší a nejpoužívanější chemické konzervanty, využívá se v kosmetickém průmyslu (v některých zubních pastách, v kosmetických přípravcích s pH pod 4 a v některých deodorantech), ve farmaceutickém průmyslu (v kombinaci s kyselinou salicylovou při léčbě kožních infekcí a může se využívat také proti akné) a především v potravinářském průmyslu.
Kyselina benzoová (E210) a její soli (sodná E211, draselná E212 a vápenatá E213) se používají jako konzervační prostředky. Jsou účinným inhibitorem řady plísní, kvasinek a některých bakterií. Přidávají se do nápojů, ovocných výrobků (sirupů, marmelád, sušeného ovoce), nakládané zeleniny, salátových zálivek, hořčice, kečupů, omáček, do pekařských výrobků a chemicky vykynutého těsta a některých druhů koření s pH pod 4,5.
V množstvích běžně přijímaných potravou se tento konzervant považuje za bezpečný.
Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) určil v roce 1996 hodnotu akceptovatelného denního příjmu (ADI) 0–5 mg/kg tělesné hmotnosti, na základě které Codex Alimentarius definoval doporučení pro národní legislativy.
Prokázalo se, že díky účinnému detoxikačnímu mechanizmu jsou benzoany pro člověka málo toxické. V játrech vytvářejí s glycinem kyselinu hippurovou, která se vylučuje močí. Takto se odstraní 66–95 % kyseliny benzoové. Zbytek se detoxikuje pravděpodobně konjugací s kyselinou glukuronovou. U citlivých osob nebo při nadměrném příjmu však může způsobovat kopřivku, astma, zápal nosní sliznice a dýchací problémy nebo anafylaktický šok. Je také dáván do souvislosti s dětskou hyperaktivitou.
Smrtelná dávka LD50 je 1700–2530 mg/kg (orálně, potkan), smrtelná koncentrace LC50 pro ryby 214 mg/dm3 (48 h).
(kou, 2014)
Legislativa:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1333/2008/ES ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách
Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin;
Příloha 6: Seznam konzervantů povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin a podmínky jejich použití
Odkazy:
https://www.dtest.cz/ecka/72/kyselina-benzoova
http://www.bezkonzervantu.cz/ecka/e-210-kyselina-benzoova/
http://cit.vfu.cz/toxpotr/soubory/prednasky%202013/pred5aAditiva.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_benzoov%C3%A1
Bulletin potravinárskeho výskumu, 43, 2004, č. 3-4, s. 179–187
http://www.bezpecnostpotravin.cz/odhad-prijmu-kyseliny-benzoove-a-benzoanu-ze-stravy.aspx
http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/publikace/P%C5%99%C3%ADdatn%C3%A9%20l%C3%A1tky%20v%20potravin%C3%A1ch%20PK.pdf