Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je mikroaerofilní bakterie, která je významným faktorem ve vzniku některých forem chronického zánětu žaludeční sliznice a peptického vředu, pravděpodobný je i vztah k některým nádorům žaludku. Infekce se nevyléčí samovolně, tzn. že infekční agens může v hostiteli přežívat doživotně. Celosvětově je infikováno asi 50 % populace, vyšší míra je v oblastech s nižším standardem hygieny. Bakterie se vyskytuje zejména v hlenu žaludku, do něhož jí průnik usnadňuje i tvar. Produkuje mj. enzym ureázu, která bakterii pomáhá neutralizovat kyselé prostředí žaludku. Baktérie kolonizuje především mukózní membrány při vstupu do žaludku, méně často je nacházena ve vlastním těle žaludku. Existují dva typy: spirální, stočená skutečně infekční forma a kokovitá forma.

Výskyt je celosvětový. Hostitelem bakterie je člověk, prokázána byla i u koček a jiných zvířat. Přenos se děje orální nebo  fekálně-orální cestou. První onemocnění se může projevit už v dětství, ale člověk může onemocnět i v pozdějším věku. V epidemiologických studiích bylo prokázáno, že výskyt infekce stoupá s věkem. Zdrojem infekce mohou být pravděpodobně kontaminované potraviny živočišného původu, zejména maso, a taktéž voda. O způsobech kontaminace potravin a vody se ví zatím málo.

Helicobacter pylori může způsobit dlouhotrvající onemocnění. Chronický zánět žaludeční sliznice se většinou neprojevuje velkými potížemi. Může se ale vyskytovat pocit tlaku, bolest, nadýmání, průjem a/nebo zápach z úst. Zanícená sliznice žaludku může krvácet. Dlouhodobé lehké krvácení vede k únavě a otupělosti. Člověk může ve svém žaludku po dlouhá léta přechovávat bakterie Helicobacter pylori aniž by cokoli tušil. Ale dlouhotrvající chronický zánět žaludeční sliznice může vést k její atrofii, jejímž následkem je nedostatek železa a chudokrevnost. Také riziko, že v zánětem poškozené sliznici vznikne nádor, je značné.

Léčba se provádí antibiotiky. (old)