Fosfáty

Vedle přirozené přítomnosti sloučenin obsahujících fosfor se fosfáty (fosforečnany) přidávají do potravin jako potravinářské přídatné látky, a to především kvůli svým emulgačním a disperzním schopnostem, ale i jako kypřicí prostředky, regulátory kyselosti apod. Při výrobě tavených sýrů fungují jako stabilizátor mléčných disperzí. V masném průmyslu přidávání fosforečnanů umožňuje zlepšit vaznost vody a emulgační schopnosti masa. Při zmrazování mořských ryb jsou fosforečnany používány k zabránění úbytku vody během manipulace (viz Zmrazené ryby). Dále se přidávají do sušených výrobků (např. polévek), zmrzlin a mražených krémů, kolových nápojů, jemného trvanlivého pečiva a cukrářských výrobků, majonéz, moučkového cukru (fosforečnan vápenatý proti spékání) a dalších.
Fosforečnany mohou být kromě toho použity při výrobě doplňků stravy a při obohacování potravin mikroživinami např. jako zdroj vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku, manganu či železa.
Fosfáty stejně jako ostatní přídatné látky v potravinách mají přiřazen kód E (E 338: kyselina fosforečná, E 339 – 343: fosforečnany, E 450 – 452: polyfosforečnany), a  musí být uvedeny ve výčtu složek.
Škodlivé účinky
Fosfáty jsou do potravin povoleny v omezeném množství tak, aby příjem nepřesáhl přijatelné množství a nemohlo dojít ke škodlivým účinkům. Přesto se ale vedou diskuse o jejich nezávadnosti a dochází k opakovanému prověřování. Někdy je při zvýšeném příjmu zmiňována možnost hyperaktivity dětí, někdy i poruchy zažívání. Příjem fosfátů lze regulovat omezením konzumace výše uvedených potravin, do nichž se fosfáty přidávají jako funkční složka. (sk)

Související články z portálu Bezpečnosti potravin