Ergotismus

Ergotismus je historicky první mykotoxikózou (viz Mykotoxiny) popsanou u člověka. Vyskytoval se po konzumaci mouky infikované paličkovicí. Paličkovice nachová (Claviceps purpurea) parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující stádium – sklerocium – námel obsahuje toxické alkaloidy ergotamino-ergotoxinové skupiny.

Lidé mohou onemocnět ergotizmem po požití potravin kontaminovaných námelem, když obsah hmoty sklerocia v obilí dosáhl koncentrace 2%. Děti a dospívající jsou mnohem citlivější než dospělí, mimo jiné i proto, že požijí více potravy na jednotku tělesné hmotnosti. V důsledku toho požijí na jednotku tělesné hmotnosti i více toxinů. Námel vytváří 4 skupiny alkaloidů , a proto má ergotizmus mnohočetné symptomy.

Ergotismus se může rozvíjet ve dvou klinických formách – konvulzivní a gangrenózní. Není bez zajímavosti, že ergotismus se projevuje v gangrenozní formě v oblasti jihozápadní Evropy, zatím co konvulsivní forma je typická pro oblast severovýchodní Evropy.

Konvulsivní ergotizmus má podle současných medicínských znalostí tyto symptomy: mírné závratě, pocit tlaku v čelní oblasti hlavy, únava, deprese, nauzea s nebo bez zvracení, bolesti v končetinách a bederní oblasti, které mohou dělat potíže při chůzi. Ve vážnějších případech se objevuje mravenčení (pocit, jako by pod kůží chodili mravenci), chladnutí končetin, svalové záškuby a tonické křeče končetin, jazyka a mimických svalů. Někdy bývá popisován renální spasmus a zástava močení. V nejzávažnějších případech má pacient epileptiformní křeče a mezi záchvaty vlčí hlad. Může ležet jako mrtvý 6 – 8 hodin a pak trpět kožní anestesií, paralysou horních končetin, záškuby paží, deliriem a ztrátou řeči. Zemřít může třetí den po nástupu příznaků. Zvířata postižená konvulsivním ergotizmem se mohou stát divokými, řvou, úzkostně rámusí, dochází k zástavě laktace a následně pojdou. Histologicky se prokazuje poškození zadních kořenů spinální míchy.

Gangrenózní ergotismus je charakterizována stažením cév, svalovými bolestmi, střídavými pocity chladu a tepla. Při těžkém průběhu se objevuje nekróza, gangréna až ztráta končetin.

Riziko onemocnění člověka ergotizmem po konzumaci cereálních potravin je v našich podmínkách, při dodržování zásad správné zemědělské praxe (osivo je chemicky ošetřeno, speciální agrotechnika ap.) a na základě současných poznatků, minimální. Může k němu však dojít při hrubém porušení správné zemědělské a technologické praxe během pěstování a zpracování obilovin.

Z hlediska možné expozice jsou pak více ohrožena hospodářská zvířata, např. v hospodářstvích s nedostatečnou krmivovou základnou, kde jsou zkrmovány zbytky po čistění zrna, nebo při pastvě, kdy jsou traviny kontaminovány námelem. Přechod námelových alkaloidů do mléka člověka je prokázán. Přechod do kravského mléka není zatím jednoznačně potvrzen.

Dalším potencionálním zdrojem pro člověka by mohly být výrobky z dovozu na bázi žita, a to z oblastí, kde zemědělství a jeho kontrola není na nejlepší úrovni. Proto lze v případě dovozu podobných výrobků doporučit kontrolu na obsah námelových mykotoxinů – povahy alkaloidů. (old)