Energetická hodnota

Energetická hodnota potraviny je množství tepla/energie, které se vyvine spálením/rozkladem látek obsažených v potravině. Vyjadřuje se v joulech (resp. kilojoulech, kJ) nebo kaloriích (resp. kilokaloriích, kcal), přičemž 10 kJ = 2,4 kcal a 1 kcal = 4,2 kJ.

Pro výpočet energetické hodnoty potraviny se používají následující přepočítací koeficienty pro 1 gram látky:

Sacharidy (vyjma polyolů)                  17 kJ – 4 kcal  

Polyoly                                                10 kJ – 2,4 kcal  

Bílkoviny                                             17 kJ – 4 kcal  

Tuky (triacylglyceroly)                       37 kJ – 9 kcal  

Salatrimy                                            25 kJ – 7 kcal

Alkohol (ethanol)                               29 kJ – 7 kcal  

Organické kyseliny                             13 kJ – 3 kcal

Vláknina                                             8 kJ – 2 kcal  

Erythritol                                            0 kJ – 0 kcal   

Nejnižší energetickou hodnotu mají potraviny s vysokým podílem vody a nízkým podílem tuků. Například energetická hodnota okurky je 50-70 kJ, sušenek kolem 1700 kJ a oleje 3800 kJ na 100 g. Informaci o energetické hodnotě jednotlivých potravin poskytují různé tabulky nebo databáze složení potravin, včetně české databáze složení potravin (www.nutridatabaze.cz).

Příjem energie  

V zásadě platí, že příjem energie má odpovídat výdeji (viz Energetický výdej aktivit), což se však v praxi příliš nedaří. Obvykle převyšuje příjem energie nad výdejem, což vede k takzvané pozitivní energetické bilanci, v důsledku které dochází k nárustů tělesné hmotnosti. Při stanovování referenčních (doporučených) hodnot pro příjem energie se bere v úvahu věk, pohlaví a úroveň fyzické aktivity (PAL – physical aktivity level), ale také například těhotenství nebo kojení. Referenční hodnoty pro příjem energie (a živin) Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) lze nalézt ve vyhledávači na tomto odkazu https://multimedia.efsa.europa.eu/drvs/index.htm?lang=cs (viz příklad v tabulce).

Příjem energie z tuků by měl činit 30 % z celkového energetického, z bílkovin 15 % a ze sacharidů 50-55 % celkového energetického příjmu. Při příjmu 2 000 kcal denně se doporučuje 70 g tuků (z toho by maximálně 20 g měly tvořit nasycené mastné kyseliny), 50 g bílkovin a 260 g sacharidů (z toho by maximálně 90 g měly být cukry).  

Někdy se hovoří o energetické denzitě, což je množství energie (kJ či kcal) v daném objemu stravy. Tento termín je tedy používaný pro energetickou hodnotu nikoli jednotlivých potravin, ale energetickou hodnotu stravy, která je kombinací různých potravin. Obecně platí, že čím více vody je obsaženo v potravině, tím má nižší energetickou denzitu. Z tohoto hlediska je velmi výhodné konzumovat zeleninu, která obvykle obsahuje 75-95 % vody. Na druhou stranu, čím více tučných potravin je ve stravě, tím vyšší je její energetická denzita. Odborníky doporučovaná strava by měla mít kolem 500-600 kJ na 100 g. Strava průměrného Afričana má pouhých 450 kJ na 100 g naopak typické menu ve fast food restauracích má kolem 1100 kJ na 100 g.

Potraviny s nižší energetickou denzitou poskytují méně energie na gram jídla – to znamená, že můžete mít větší, uspokojivější porce těchto potravin s menší energetickou hodnotou. Výzkumy naznačují, že lidé se zasytí množstvím jídla, které snědí, nikoli počtem kalorií, které přijmou. Potraviny či pokrmy s nižší energetickou denzitou vás zasytí a v dalším jídle v průběhu dne pak zkonzumujete potraviny o celkově nižší energetické hodnotě.

Energetická hodnota nemá přímou souvislost se sytivostí stravy, která je určována rychlostí nástupu a délkou trvání pocitu nasycení po jejím pozření. Na pocit nasycení má vliv řada faktorů. Na dlouhodobém pocitu sytosti se podílejí především potraviny s tuky a některými sacharidy (polysacharidy a vláknina), výrazně malou sytivost má např. zelenina, ovoce, med, rýže, mléko. V případě sacharidů souvisí délka trvání pocitu sytosti s glykemickým indexem.

Zdroj:

EFSA (2013) Scientific opinion on dietary reference values for energy. EFSA Journal. 11 (1):3005.

Hakim, B. N. A., Yahya, H. M. et al. (2018) Influence of fruit and vegetable intake on satiety and energy intake: A review. Sains Malaysian. 47, 2381-2390.

Hetherington, M. M., Cunningham, K. et al. (2013) Potential benefits of satiety to the consumer: scientific considerations. Nutrition Research Reviews. 26, 22-28.

National Ceneter for Chronic Disease Prevention and Promotion Division of Nutrition. Physical Acitivity and Obesity. Loe energy dense foods and weight management: Cutting calories while controling hunger.Research to Practise Series, No. 5. Dostupné na: https://www.cdc.gov/nccdphp/dnpa/nutrition/pdf/r2p_energy_density.pdf

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Williams, R. A., Roe, L. S., Rolls, B. J. (2014) Assessment of satiety depends on the energy density and portion size of the test meal. Obesity (Silver Spring). 22, 318-324.