Benzen

Benzen je látka, která náleží do skupiny tzv. monocyklických aromatických uhlovodíků (MAU), kam patří také např. toulen, ethylbenzen nebo xylen, které spolu s benzenem představují hlavní nežádoucí kontaminanty z této skupiny látek. Hlavním zdrojem kontaminace potravních řetězců jsou úniky ropných látek, ale i různé nátěrové hmoty a plasty. Automobilový benzin obsahuje asi 1 % benzenu a je hlavním zdrojem expozice z životního prostředí. Benzen je také složkou tabákového kouře. K vlastní kontaminaci potravin dochází především absorpcí ze vzduchu, u vodních živočichů z okolního prostředí, nebo dále migrací z obalových materiálů.

Některé MAU mohou v potravinách rovněž vznikat jako technologické kontaminanty. Přítomnost stop benzenu v některých potravinách byla zjištěna již v 90. letech minulého století, nicméně až studie realizované v letech 2006 – 2007 v USA, Kanadě a Velké Británii, které informovaly o nálezech benzenu v některých nealkoholických nápojích, překračujících v menším množství vyšetřovaných vzorků 10 µg/kg (nejvyšší nález byl 90 µg/kg), vzbudily pozornost odborníků zabývajících se chemickou bezpečností potravin. Obavy zvýšila i pozorování nárůstu koncentrací benzenu v průběhu skladování, zejména za přístupu denního světla. V navazující studii provedené v ČR překročilo 30 % vzorků nealkoholických nápojů limit povolený pro pitnou vodu (1 µg/l), koncentrace benzenu se pohybovala od 1,1 do 3,2 µg/kg.

Vznik některých MAU v potravinách lze vysvětlit dekarboxylací aromatických kyselin, ať již přirozených či použitých jako aditivních látek. V některých nealkoholických nápojích vzniká benzen reakcí solí kyseliny benzoové (přídatná látka používaná jako antimikrobiální prostředek) s askorbovou kyselinou, která je přirozenou složkou nápoje, nebo se do nich přidává jako přídatná látka.

V porovnání s dalšími možnými expozičními zdroji (emise z motorových vozidel, ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinu) je příjem benzenu z nealkoholických nápojů zanedbatelný. Přesto by však v zájmu snižování příjmu organismem měly být upraveny receptury nealkoholických nápojů tak, aby k tvorbě benzenu nedocházelo, tj. měl by být vyloučen nebo omezen současný výskyt benzoové kyseliny (resp. jejích solí) a askorbové kyseliny. Je nutné připomenout, že stopy benzenu se nacházejí, díky vyšším obsahům přirozeně přítomné benzoové kyseliny a jejich derivátů, i v nekonzervovaných výrobcích z brusinek a manga.

Benzen patří mezi kontaminanty, u nichž se zřetelně prokázal karcinogenní účinek na člověka. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala benzen jako humánní karcinogen skupiny 1. 
(kvas, akt. 2020)

Chemická struktura benzenu

Zdroj:
Igor Linhart. Toxikologie, první vydání. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (2012); 
Jan Velíšek, Jana Hajšlová. Chemie potravin 2, rozšířené a přepracované 3. vydání. Ossis, Tábor (2009).