Barva pečiva
Spotřebitelé velmi často posuzují pečivo, zejména pak chléb, podle barvy, protože v duchu současných výživových doporučení vyhledávají zdravější celozrnné, a podle jejich názoru tmavé výrobky. Přívlastek „tmavý“ u pečiva ale nemusí vždy nutně znamenat, že se jedná o výrobek „celozrnný“ a naopak. Požadavky na pekařské výrobky stanoví jedna z prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Z této vyhlášky vyplývá (pod bodem j), že celozrnným chlebem nebo pečivem se rozumějí pekařské výrobky, jejichž těsto obsahuje nejméně osmdesát procent celozrnných mouk z celkové hmotnosti mlýnských obilných výrobků nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky. Za vícezrnný chléb a pečivo lze považovat pouze pekařské produkty, do jejichž těsta jsou přidány mlýnské výrobky z jiných obilovin než pšenice a žita, luštěniny nebo olejniny, a to v celkovém množství nejméně pět procent. Podle příslušné vyhlášky k zákonu o potravinách nesmějí chléb ani výrobky z chlebového těsta obsahovat přidaná barviva, s výjimkou sladového chleba, který je možno barvit karamelem (přírodní barvivo, uváděné pod kódem E 150 a). Některé druhy chleba a běžného pečiva mívají občas výrazně tmavou střídku, tmavohnědé až hnědočerné barvy, které se dociluje použitím přípravků z upravených obilovin s výrazným barvicím účinkem, nejčastěji z praženého ječmene nebo žita. V žádném případě se ale nejedná o syntetická barviva.
(kop)