Bakteriofág

Bakteriofágy jsou nebuněčné organismy obsahující nukleovou kyselinu (RNA, DNA) a jsou v živočišném traktu zvířat, půdě a přírodním prostředí, zejména ve vodách, nejméně tak četné jako bakterie. V některých případech se z jejich přítomnosti, např. v krmivech, usuzuje na fekální kontaminaci. Bakteriofágy se rozmnožují (replikují) pouze v hostitelských bakteriálních buňkách.
Bakteriofágy jsou většinou přísně druhově specifické a ve virulentní formě mohou být použity k omezování  bakteriálních infekčních onemocnění zvířat. Využívá se zde jejich specifity, kterou se liší od často málo specifických antibiotik. Bakteriofágy tak selektivně ničí (lyzují) cílové buňky a nenapadají ostatní střevní mikrofloru zvířat. Jakmile jsou cílové bakterie zničeny, bakteriofág se mimo buňky dále nemůže rozmnožovat a je postupně z ošetřeného zvířete eliminován.
Byly publikovány např. případy úspěšné redukce salmonelóz u prasat a kuřat nebo fagoterapie vodních živočichů a rostlin (redukce mikrobiální populace působící kažení ovoce) a spíše ojediněle i případy humánní terapie při úplném selhání léčby antibiotiky. Fágové specifity k bakteriím se využívá také jako diagnostického prostředku v mikrobiální genetice a klinické mikrobiologii, např. při tzv. fagotypizaci mnoha druhů bakterií, přičemž nejznámější je typizace salmonel. Výčet pozitivních vlastností bakteriofágů lze uzavřít jejich užitím v molekulární biologii pro studium sekvenování DNA a jejich proteinů. Pro výzkum dalšího využití bakteriofágů jako laboratorního a diagnostického prostředku, v zemědělském a potravinářském sektoru i v ochraně lidského zdraví byla ustavena skupina expertů The International Bacteriophage Genomics Group.
(kvas)