Anafylaxe

Anafylaxe je vzácná, avšak potenciálně život ohrožující generalizovaná (systémová) hypersenzitivní reakce, která je způsobená imunologickými mechanismy, tj. rychlým uvolněním mediátorů (mimo jiných i histaminu) ze žírných buněk a bazofilních leukocytů.

Mezi časté příznaky anafylaxe patří postižení kůže a sliznic (například kopřivka, otoky rtů a jazyka aj.), relativně často jsou přítomny i gastrointestinální příznaky (například zvracení, bolesti břicha, průjem, zvracení aj.). U těžší formy anafylaxe se mohou objevit i dýchací a kardiovaskulární obtíže (dechová tíseň, hypotenze – nízký krevní tlak, nehmatatelný pulz aj.) doprovázené mimo jiné celkovou nevolností, třesavkou či ztrátou vědomí.

Potraviny patří mezi nejčastější příčiny anafylaxe. Podle některých epidemiologických studií mohou být potraviny příčinou až 50 % (u dětí dokonce až 75 %) všech anafylaxí. Pokud příznaky, které se podobají anafylaxi vzniknou na podkladě jiných než imunologických mechanismů, například fyzikálními, chemickými, farmakologickými, neurohumorálními vlivy, jedná se o tzv. anafylaktoidní reakci.

Mezi potraviny, které nejčastěji způsobují anafylaktickou reakci s fatálními následky, patří arašídy, kešu ořechy, lískové ořechy, mořské plody, ryby a kravské mléko (zejména u dětí). Kromě potravinových antigenů mohou anafylaktickou reakci navodit i přídatné látky, které se používají při výrobě potravin (například konzervanty či barviva) a také látky farmakologického původu (například antibiotika).

Pokud k dojde anafylaxi je důležitá včasná a přiměřená léčba, která zabrání rozvoji dalších příznaků anafylaktického šoku, nebo dokonce smrti. Zásadním opatřením při léčbě je cílená dietární eliminace, tj. odstranění alergenu, který spouští anafylaxi jak ze stravy, tak pokud možno i z okolí pacienta.
(akt. 2020)

Zdroje:
Fuchs M. et al. (2016) Potravinová alergie a intolerance. Mladá fronta, Praha.