Alergie na vejce

Alergie na vejce představuje jednu z nejčastěji se vyskytujících alergií a to v podobném rozsahu jako alergie na mléko a arašídy (podzemnici). Alergie na vejce se vyskytuje u 7 % dětí ve věku 12 měsíců s atopickou historií a její výskyt je prognózou astmatu v pozdějším věku. U starších dětí se alergie na vejce vyskytuje asi u 2–3 % a podobá se výskytu u dospělých.

Alergeny vajec (ovomukoid, ovalbumin, konalbumin, lysozym, sérový albumin) se nacházejí ve vaječném bílku i žloutku.

Zkřížené reakce se omezují hlavně na ptačí vejce a to v různém rozsahu. Bílek slepičích vajec reaguje zkříženě s bílkem vajec krůt, kachen, hus a mořského racka. Jsou popsány případy pacientů s alergií na maso kuřat a jiných ptáků, přičemž při konzumaci vajec se neprojevují žádné symptomy.

 

Teplota a výroba potravin nemají pravděpodobně vliv na odstranění alergizujícího potenciálu a většina osob alergických na vejce reaguje na vařená i syrová vejce. Zřídka reagují osoby pouze na syrová vejce, přičemž mohou tolerovat vařená vejce (mají nižší hladiny IgE specifického pro vejce).

Sušením teplem nebo vymrazováním se snižuje alergenita vajec, nedochází však k jejímu spolehlivému odstranění. Hlavním důvodem je pravděpodobně tepelná stabilita ovomukoidu a ovalbuminu.

Ve vaječném lecitinu byl zjištěn obsah až 11 % bílkovin, které vyvolávaly alergickou reakci.

Pro výrobu červeného vína se používá řada čiřicích a zjemňující prostředků, např. bovinní želatina, vaječný albumin, cereální bílkoviny nebo vyzina z ryb. Ačkoliv chybí studie, považují se tyto prostředky za bezpečné, přičemž nelze vždy vyloučit jejich přítomnost v konečném výrobku.

 

U citlivých jedinců vyvolávají reakci již mikrogramová množství vajec.

(kvas)