Alergie na hořčici

Hořčice – rostlina patří do čeledi Cruciferae (Brassicaceae). Horčice jako potravina je často směsí semen dvou nebo více druhů Brassicaceae, např. Sinapis alba L. (žlutá hořčice), Brassica nigra (černá hořčice) a Brassica juncea L. (orientální hořčice). Žlutá hořčice se používá zvláště v Evropě, orientální hořčice v USA a Japonsku.

Alergie na hořčici představuje asi 1–7 % potravinových alergií, 5.–6. nejčastější příčinu anafylaxe. Hořčice se podle některých autorů považuje za skrytý alergen v běžné kojenecké stravě – k senzibilizaci může dojít v děloze matky a prostřednictvím mateřského mléka. Po konzumaci hořčice dochází také k řadě subjektivních vjemů: pocit horka, otok rtů a jazyka, otok obličeje, hrtanu, porucha hlasu, obtížné dýchání a polykání, astma, nauzea, kopřivka, atopická dermatitida aj. Hořčice obsahuje řadu dráždivých látek, např.isothiokyanáty v B. nigra, sinalbin v S. alba a kapsaicin. Z kapsaicinu se uvolňuje látka P, která může způsobovat degradaci žírných buněk, která není způsobena IgE. Hořčice tak obsahuje látky, které mohou vyvolat neimunologické reakce napodobující alergické reakce (falešně pozitivní reakce v kožních testech).

Hlavní alergeny žluté hořčice Sin a 1 a orientální hořčice Bra j 1 se strukturálně velmi podobají. Čeleď Cruciferae (Brassicaceae) zahrnuje řadu běžných druhů zeleniny, např. zelí, květák, čínské zelí, růžičkovou kapustu, brokolici, tuřín (vodnici), ředkvičky a řepku. Řada autorů uvádí potenciální zkříženou reakci mezi hořčicí a řepkou. To je třeba brát do úvahy v případě, že se bude uvažovat o zavedení přídavku bílkoviny řepky do potravin.

Zkřížená senzibilizace mezi jednotlivými druhy Brassicaceae (s výjimkou mezi hořčicemi) je pravděpodobně vzácná. Neexistují informace o klinické zkřížené reakci mezi hořčicí a potravinami jinými než Brassicaceae species. Předpokládá se reakce mezi pyly trav a semeny hořčice, avšak dosud nebyla klinicky potvrzena.

 

Alergeny hořčice jsou odolné se štěpení trávicími enzymy (pepsin, trypsin, chymotrypsin), dále k teplu, působení kyselin a zásad. Při výrobě hořčice proto pravděpodobně nedochází k významnému snížení alergenního potenciálu. Alergenitu pravděpodobně zvyšuje lipidová matrice.

 

Prahové dávky