Chróm

Chróm (Cr) je stopový prvek s důležitými funkcemi v lidském těle. Příjem stravou kolísá mezi 5 až 200 µg/den, což souvisí s geografickými rozdíly a především s obsahem v půdě a rostlinách. Kolísavý je i jeho obsah v lidském těle (v ČR kolem 5 mg, v USA 6 mg, na Dálném východě 12,4 mg). Do 10 let věku jeho obsah v ledvinách stoupá, poté v celém organismu klesá. Vyšší obsah je u dospělých v kůži a měřítkem stavu zásobení organismu chómem je jeho obsah ve vlasech (0,2 až 20 µg/g) a v krevní plasmě 0,1 až 0,4 µg/l.

Potřeba chrómu v těle je dána jeho funkcí stabilizátoru terciární struktury bílkovin a nukleových kyselin v těle a s tím spojenou aktivací enzymů. Např. tím, že aktivuje fosfoglukomutázu, hraje roli glukózového tolerančního faktoru GTF. Nedostatečná hladina chrómu v organismu je dávána do souvislosti s nadváhou (zvýšená tvorba tukové tkáně) a se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi.

Bohatým zdrojem jsou med, ořechy, pivovarské kvasnice, citrusové plody, rajčata, fazole a brokolice, naopak chudé na chróm jsou ryby a výrobky z bílé mouky. Obsah v ovoci a zelenině se regionálně liší.

Vzhledem k častému nedostatku chrómu hlavně v průběhu stárnutí a po aktivní sportovní činnosti může být vhodné užívání suplementů (povoleny jsou chlorid a síran chromitý), jejichž cílem je podporovat správný metabolismus cukrů a tuků, regulovat a stabilizovat hladinu krevního cukru, tlumit chuť na sladké, urychlovat syntézu bílkovin a celkově napomáhat ke snižování tělesné hmotnosti.

Toxicita sloučenin chrómu roste s jejich oxidačním stupněm, takže nebezpečnější jsou sloučeniny šestimocného chrómu, které způsobují poruchy růstu a poškození jater a ledvin. Toxické účinky chromitých (trojmocných) sloučenin se projevují až při mimořádně vysokých dávkách. (sk)