Vitamin B6

V r. 1934 objevil György nový antipelagrický faktor a nazval jej vitaminem B6. Izolace tohoto vitaminu se podařila v r. 1938, syntéza o rok později.
Označení vitamin B6 se týká celé skupiny látek pyridinového charakteru se stejným fyziologickým účinkem: alkoholického derivátu (pyridoxol), aldehydového derivátu (pyridoxal) a aminoderivátu (pyridoxamin). Synonymem pro vitamin B6 je pyridoxin, někdy se tímto slovem označuje pouze alkoholový derivát. Dřívější název adermin se nezachoval.
Vitamin B6 se podílí formou koenzymu na metabolismu aminokyselin a na uvolňování energie rozpadem glykogenu. Je důležitý i pro podporu imunitního systému. Uplatňuje se i při léčení celé řady onemocnění, především nervových     (autismus, deprese, schizofrenie, poruchy soustředění), může předcházet ateroskleróze.
Potřeba vitaminu B6 závisí na příjmu bílkovin. Na spotřebu 1 g bílkovin se doporučuje 20 µg pyridoxinu, u sportovců s vyšší spotřebou bílkovin toto množství stoupá. Vyšší potřebu mají i ženy s antikoncepcí (podávanou ústy – pilulky), celiaci a chronicky nemocní. Zvýšená potřeba je i při chemoterapeutickém léčení tuberkulózy. České výživové doporučené dávky doporučují pro naší populaci v závislosti na věku, fyzickém zatížení a fysiologickém stavu denní spotřebu v mezích 1,1 – 2,5 mg pyridoxinu. 
Výskyt. Vitamin B6 je téměř všudepřítomný. Zvláště dobrými zdroji jsou játra, maso a ryby (až 0,9 mg/100 g), kvasnice (až 5 mg/100 g), vaječný bílek (0,2 mg/100 g), zelenina (až 0,7 mg/100 g), brambory (až 0,25 mg/100 g) a celozrnné pečivo (až 0,6 mg/100 g). Hlavními zdroji pyridoxinu ve výživě je maso a masné výrobky (40 % spotřeby), zelenina (22 %), mléko a mléčné výrobky (12 %), cereální výrobky (10 %) a ovoce (8 %).
Nedostatek vitaminu B6 se projevuje kožními onemocněními (dermatitidami), nervovými poruchami a u dětí i křečemi.
Vitamin B6 je citlivý na světlo a na zvýšenou teplotu, takže při potravinářských technologiích a při přípravě stravy může dojít až k 75 % ztrátám. Malé ztráty vykazují potraviny rostlinného původu díky většímu podílu pyridoxolu, u potravin živočišného původu jsou ztráty vyšší, protože v nich převládá citlivější pyridoxal. (per)       

Související články z portálu Bezpečnosti potravin