Pitná voda
Pitná voda je nejpřísněji kontrolovanou poživatinou. Požadavky, které jsou pro ni stanoveny zákonem 258/2000 o veřejném zdraví a prováděcí vyhláškou 252/2004, musí být dodrženy od zdroje po kohoutek v domácnosti. Byly sjednoceny požadavky na pitnou vodu vodovodní i ze studní. I teplá voda, pokud její přívod nemůže být oddělený, musí být vyrobena z pitné vody (musí být zdravotně nezávadná).
Kvalita pitné vody se kontroluje na mnoha náhodně vybraných a obměňovaných místech. Spotřebitel by měl odběr vzorku umožnit. Každý občan má právo vyžádat si od vodárny údaje o kvalitě vody podle posledního rozboru.
Dodavatel vody musí informovat spotřebitele o případném zákazu nebo omezení použití pitné vody, a to i v případě, že voda dočasně nevyhovuje stanoveným požadavkům, ač ještě neohrožuje zdraví (v případech nepatrného překročení limitů). Je-li nevyhovující kvalita vody způsobena vnitřním rozvodem, je uživatel informován, jaké má přijmout nápravné opatření. Rozvod vody (i vnitřní) musí být ze zdravotně nezávadných materiálů a konstruován podle správných technických zásad, musí být správně udržován.
Při delší stagnaci v potrubí může voda ztrácet kvalitu, takže se doporučuje k pití a vaření používat až vodu po odpuštění. Teplá voda, ačkoli musí být z pitné vody, není určena k pití či vaření.
Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Tento požadavek platí obecně a navíc pro některé škodliviny jsou stanoveny mezní limity. Zvláštním předpisem jsou vymezeny i radiologické ukazatele jakosti pitné vody.
Některé vybrané limitní hodnoty stanovené vyhláškou 252/2004
|
Mikrobiologické parametry
|
ve 100 ml
|
|
Escherichia coli, enterokoky, koliformní baterie
|
0
|
|
Clostridium perfringens*
|
0
|
|
Chemické parametry
|
v 1 l
|
|
0,50 mg
|
|
|
50 mg
|
|
|
fluoridy
|
1,5 mg
|
|
pesticidy – jednotlivě
– celkem
|
0,10 µg
0,50 µg
|
|
olovo
|
10 µg
|
|
5 µg
|
|
|
1,0 µg
|
|
|
1,0 mg
|
|
|
10 µg
|
|
|
20 µg
|
|
|
0,1 µg
|
|
|
0,010 µg
|
|
|
0,10 µg
|
Pokud jde o dusičnany, dosahuje-li jejich obsah limitního množství, stává se voda pro člověka jejich hlavním přijímaným zdrojem. Při nízkém obsahu dusičnanů v pitné vodě (kolem 10 mg/l) je pro člověka hlavním zdrojem kontaminace zelenina. U obyvatel ČR zásobovaných z veřejných vodovodů činí příjem dusičnanů z pitné vody asi čtvrtinu jejich celkového odhadovaného příjmu.
Pro různé typy balené vody (přírodní minerální, pramenitou, kojeneckou a pitnou) jsou vyhláškou 275/2004 stanoveny rozdílné požadavky na složení, způsob úpravy a označování. (sk)