Kadmium
Kadmium
Kadmium (Cd) je prvek řadící se mezi těžké kovy, který se vyskytuje v životním prostředí jako kontaminant, a to jak přirozeným způsobem, tak z průmyslových a zemědělských zdrojů. Na rozdíl od olova je kadmium z půdy rostlinami dobře přijímáno, a proto se vyskytuje v rostlinných krmivech a potravinách rostlinného původu, a prostřednictvím krmiv jsou kontaminovány i potraviny živočišného původu. Rostliny jej přijímají především prostřednictvím kořenů z půdy, takže mytím (praním) nelze jeho obsah zásadně snížit. Jen v menší míře se z některých zdrojů rozšiřuje vzduchem a dostává se na povrch rostlin. Potraviny jsou hlavním zdrojem expozice kadmiu pro nekuřáckou populaci.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve svém vědeckém stanovisku z roku 2009 dospěl k závěru, že kadmium je toxické zejména pro ledviny a může vést k poruchám funkce ledvin. S ohledem na toxické účinky kadmia na ledviny stanovil EFSA tolerovatelný týdenní příjem kadmia (TWI) ve výši 2,5 μg/kg tělesné hmotnosti. EFSA dále dospěl k závěru, že průměrná expozice pro dospělého člověka v Unii se blíží hodnotě tolerovatelného týdenního příjmu nebo ji mírně překračuje. Rovněž usoudil, že u podskupin, jako jsou vegetariáni, děti, kuřáci a lidé žijící ve vysoce kontaminovaných oblastech, může dietární expozice převyšovat tolerovatelný týdenní příjem zhruba dvojnásobně. EFSA dospěl k závěru, že stávající expozice kadmiu na úrovni populace musí být snížena.
Na základě další studie úřadu EFSA z roku 2012 byly vysoké hladiny kadmia zjištěny v přípravcích z řas, výrobcích na bázi kakaa, korýších, jedlých vnitřnostech (játra, ledviny), houbách (zejména volně rostoucí), olejnatých semenech, mořských řasách a vodních měkkýších. V této studii bylo také zjištěno, že brambory, chléb a rohlíky, jemné pečivo, čokoládové výrobky, listová zelenina a vodní měkkýši se na dietární expozici (výskyt + spotřeba) kadmiu ve všech věkových kategoriích podílely nejvíce. EFSA v práci uvádí, že děti a dospělí by v určitých případech (při vysoké expozici kadmiu) mohli překročit doporučené zdravotní hodnoty (viz například TWI).
Nařízení Komise (EU) č. 1881/2006 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách stanoví maximální limity (ML) i pro kadmium v relevantních potravinách (např. ovoce, zelenina, obiloviny, potraviny pro kojence a malé děti, v drobech hospodářských zvířat, a dalších). V roce 2021 bylo toto nařízení aktualizováno/revidováno a ML pro kadmium v příslušných kategoriích potravin byly sníženy nebo byly stanoveny hodnoty nové (viz nařízení Komise (EU) č. 2021/1323).
Podobně jako v případě olova, poklesly v poslední době i koncentrace kadmia v potravinách. Zjištěná množství jsou většinou hluboko pod stanovenými limity. Na základě výsledků úřední kontroly a monitoringu cizorodých látek v potravinách v ČR lze hodnotit situaci týkající se kadmia v potravinách za vyhovující. Občasné jsou nadlimitní záchyty kadmia ve volně rostoucích houbách, máku nebo v jedlých vnitřnostech hospodářských zvířat. Pozornost by se měla zejména zaměřit na snížení expozice kadmiu u kojenců a malých dětí.
Zdroj:
Stanovisko úřadu EFSA k dietární expozici kadmia evropskou populací