Bambucké máslo

Bambucký tuk (termín „máslo“ je legislativou vyhrazen pro výrobek obsahující výhradně mléčný tuk, a z rostlinných tuků může být termínem „máslo“ označené pouze kakaové máslo) je výrobek získávaný z ořechů máslovníku (Butyrospermum parkii L., synonyma: Vitellaria paradoxa L., shea tree, máslo karité) rostoucích především v Africe.

Z hlediska složení mastných kyselin převládá v bambuckém tuku kyselina olejová (mononenasycená, 37 – 62 %) a kyselina stearová (nasycená, 29 – 56 %). Konzistence bambuckého tuku závisí především na poměru těchto dvou mastných kyselin (vyšší koncentrace kyseliny stearové – tužší konzistence).

Složením mastných kyselin, které kolísá podle produkční oblasti, se podobá kakaovému máslu a smí být přidáván jako jeho částečná náhrada při výrobě čokolády stejně jako některé další vyjmenované rostlinné tuky (bornejský tuk zvaný také illipe nebo tengkawang, palmový olej, sal, kokum gurgi a olej z jader manga). Celkem mohou tyto tuky tvořit nejvýše 5 % čokoládové hmoty. Uvedené tuky z tropických rostlin jsou mísitelné s kakaovým máslem a jsou s ním kompatibilní z hlediska fyzikálních vlastností (bod tání, teplota a rychlost krystalizace).

Zhruba 90 % bambuckého tuku je využito ve výrobě cukrovinek, zbylých 10 % je využito v kosmetickém průmyslu. Využití bambuckého tuku v kosmetice je dáno především kvůli jeho vhodné konzistenci (bod tání kolem teploty těla) a kvůli antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem – ochrana proti UV-záření a proti stárnutí kůže.

Zdůrazňován bývá poměrně vysoký obsah fenolických látek, především katechinů s antioxidačním účinkem (viz flavonoidy). Uvádí se, že složením fenolických látek se podobá zelenému čaji. Celkový obsah fenolických látek (kolísá podle oblasti) může být vyšší než v panenském olivovém oleji.
(sk, akt. 2020)

Zdroje:
Honfo, F. G., Akissoe, N. et al. (2014) Nutritional composition of shea products and chemical properties of shea butter: A review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. 54, 673-686;
Idih F. M., Jeremiah, U. R. et al. (2020) Evaluation of the antioxidant properties of Vitellaria paradoxa seed extract and its effect of ultra violet radiation induced skin damage. Asian Journal of Biochemistry, Genetics and Molecular Biology. 6, 1-7;
Maranz, S. Wiesman, Z., Garti, N. (2003). Phenolic constituents of shea (Vitellaria paradoxa) kernels. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 51, 6268-6273;
Maraz, S., Wiesman, Z. (2004). Influence of climate on the tocopherol content of shea butter. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 52, 2934-2937;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě;
Tom-Dery, D., Eller, F. et al. (2017). Shea (Vitellaria paradoxa C. F. Geartn.) at the crossroads: current knowledge and research gaps. Agroforestry Systems. 92, 1353-1371;
Vyhláška č. 76/2003, kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládou a čokoládové bonbony.