Horečka Q
Horečka Q je zoonóza (nákaza přenosná ze zvířat). Způsobuje ji patogen Coxiella burnetii.
Výskyt onemocnění
Horečka Q se vyskytuje po celém světě s výjimkou Nového Zélandu.
Přenos a šíření onemocnění
C. burnetii se může přenášet aerosoly nebo přímým kontaktem; šíří se také požitím. Nákaza může u zvířat přetrvávat několik let a možná i po celý život. Bakterie, které ji způsobují, se u zvířat vyskytují v mléčných žlázách, mízních uzlinách mléčných žláz, děloze, placentě a plodu; mohou se vylučovat mlékem, v placentě a obsahu rodidel během následných období březosti a laktace. Bakterii C. burnetii lze také nalézt ve výkalech a moči a v býčím spermatu. Pohlavní přenos byl prokázán u myší. Z hlediska přenosu mezi volně žijícími zvířaty mohou být významná klíšťata, která také mohou infikovat i zdomácnělé přežvýkavce.
Většina infekcí u lidí je spojena s kontaktem s hovězím dobytkem, ovcemi a kozami a často k nim dochází při rození mláďat.
Lidé se obvykle nakazí aerosoly, ale k přenosu může dojít i požitím nepasterizovaného mléka nebo jiné kontaminované látky.
Zdravotní rizika
Horečka Q je zoonóza. U lidí se inkubační doba akutní horečky Q pohybuje od 2 to 48 dnů; typická inkubační doba činí asi 2 až 3 týdny. Chronická horečka Q se může projevit několik měsíců až mnoho let po nakažení. Symptomatické infekce mohou být akutní nebo chronické. Mnohé případy akutní horečky Q jsou asymptomatické nebo mají velmi mírný průběh a zůstanou nezpozorovány. Příznaky akutního onemocnění se podobají chřipce a mohou zahrnovat vysoké horečky, zimnice, bolesti hlavy, únavu, nevolnost, myalgii, bolesti v krku a bolesti na hrudníku. Onemocnění často spontánně ustoupí a běžně trvá od jednoho do více než tří týdnů.
Chronická horečka Q je vzácný stav, který se vyvíjí měsíce nebo i roky po akutním syndromu. Nejběžněji uváděným příznakem je endokarditida. Obvykle se vyskytuje u lidí, kteří již před nákazou měli poškozené srdeční chlopně nebo mají sníženou imunitu.
Zdá se, že přibližně 98 % případů u těhotných žen má asymptomatický průběh; nicméně C. burnetii je u některých žen spojována s předčasnými porody, potraty, zánětem placenty nebo nižší porodní hmotností novorozenců. U akutní i chronické formy horečky Q jsou uváděny komplikace těhotenství. Následky vrozené horečky Q nejsou známy.
Klinické příznaky
Vůči nákaze je vnímavá celá řada různých druhů živočichů, ale zdá se, že u většiny je infekce asymptomatická. U ovcí, koz a skotu může docházet k potratům, porodům mrtvých mláďat, retenci placenty, endometritidě nebo neplodnosti a porozená mláďata bývají malá nebo slabá. S výjimkou postižení rozmnožovací soustavy jsou zvířata obvykle asymptomatická. U koz někdy dochází asi 1 až 2 dny před potratem k nechutenství a depresím. Také byly zaznamenány případy retence placenty po dobu 2 až 5 dnů a agalakcie.
Diagnostika onemocnění
Bakterii C. burnetii lze zjistit ve vaginálních sekretech, placentě, placentárních tekutinách a potracených plodech (v jejich játrech, plících nebo obsahu žaludku) a také v mléce, moči a výkalech. K dispozici je řada sérologických testů; k nejběžněji používaným vyšetřením patří nepřímá imunofluorescence, ELISA a test reakce vazby komplementu. Sérologické vyšetření může být užitečnější při screeningu stád než u jednotlivých kusů. U lidí se horečka Q obvykle diagnostikuje sérologicky nebo za použití PCR. Sérologické testy lze provádět již od druhého týdne trvání nemoci.
Preventivní opatření
Existuje jen málo poznatků o účinnosti léčby antibiotiky u přežvýkavců nebo jiných domácích zvířat. Někdy se ke snížení nebezpečí potratu doporučuje profylaktická léčba. Spíše než zcela eliminovat mohou antibiotika infekci jen utlumit. Vakcíny mohou zabránit nákazám u telat, omezit šíření patogenních mikroorganismů a zlepšit plodnost infikovaných zvířat. Nezabraňují však šíření této bakterie.
Většina případů u lidí je spojena se stykem s přežvýkavci, zejména při rození mláďat. Protože potenciálním způsobem nákazy je i požití, je nutno se vystříhat konzumace nepasterizovaného mléka a mléčných produktů. Osobám, které pracují v prostředích, kde jsou vystaveny riziku nákazy, mohou být podávány účinné vakcíny.
Máme se bát Q-horečky? (tisková zpráva SVS ČR z 15.1.2010) (kvas)