Kvercetin

Kvercetin je jedním z nejsilnějších a nejrozšířenějších biologicky aktivních flavonoidů, které se nacházejí v ovoci a zelenině. Chemickou strukturou patří mezi flavonoly a má široké spektrum účinků, kterými pomáhá působit proti nemocem.

Výskyt
Podobně, jako je tomu u většiny flavonoidů, jsou jeho nejbohatším zdrojem barevné a zelené rostlinné části. Vysoké koncentrace se nacházejí v běžně přijímaných potravinách  jako cibule (300 mg/kg čerstvé váhy), jablka (21-72 mg/kg), kapusta (100mg/kg), červené víno (4-16mg/l) a zelený a černý čaj (10-25 mg/l) a také např. v borůvkách a jiných bobulovinách, v třešních, v bylinách (např. kopřiva, libeček, kapary), v brokolici či tykvi. Tepelnou úpravou nebo zmrazením se neničí.

Nutriční význam
Vzhledem k příznivým účinkům bývá kvercetin součástí doplňků stravy nebo speciálních funkčních nápojů, i když obvykle nepatří k nedostatkovým látkám ve výživě. Podobně jako v případě jiných přírodních látek je účinek kvercetinu z potravin výraznější než při jeho příjmu v čisté formě.

Preventivní a léčivé účinky jsou založeny především na tom, že kvercetin působí jako silný antioxidant (pohlcuje volné kyslíkové radikály a pomáhá bránit  peroxidaci lipidů), tzn. působí proti zánětům, proti růstu některých rakovinných buněk, proti kardiovaskulárním onemocněním, proti bakteriím a virům. Působí proti trombóze a pomáhá bránit vzniku krevní sraženiny, brání poškození cév volnými kyslíkovými radikály a okysličeným cholesterolem LDL a pomáhá udržovat cévy čisté a průchodné. Významný je účinek kvercetinu na tlumení alergických reakcí včetně astmatu nebo po bodnutí hmyzem (protože potlačuje uvolnění histaminu z buněk).

Některé studie naznačují, že může být prospěšný i při hubnutí, že potlačuje vstřebávání sacharidů. (sk)