Máta

Máta se používá od starověku pro její kulinářské, léčebné a aromatizující vlastnosti.  Původ máty je zmiňován v řecké báji o nymfě Mentha, kterou miloval Pluto, jež poté co vztah zjistila jeho žárlivá manželka, byl nucen Menthu proměnit v bylinu. Máta je díky své charakteristické vůni jednou z nejoblíbenějších bylin v historii. Od Evropy po Indii se používala k osvěžení vzduchu v domovech a chrámech a jako symbol pohostinnosti.

Řada studií opakovaně potvrdila příznivé působení mátového oleje na zmírnění obtíží spojených s syndromem dráždivého tračníku, včetně trávicích poruch a obtíží a křečí svaloviny střev. Léčivé účinky máty jsou spojovány se schopností zvláčňovat svalovinu zažívacích cest. 

Mátový olej obsahuje poměrné významné množství perillyl alkoholu – fytonutrientu, který podle studií na zvířecích modelech vykazoval schopnost zastavit růst nádorů slinivky, prsu a jater. Byl zjištěn také jeho ochranný účinek proti rakovině střev, kůže a ledvin. 

Silice z máty také vykazují antimikrobiální účinky, zastavují růst řady bakterií např. Helicobacter pylori, Salmonella enteritidis, Escherichia coli O157:H7, methicillin rezistentních kmenů Staphylococcus aureus (MRSA) a některých druhů plísní. Máta také obsahuje kyselinu rozmarýnovou , která působí proti projevům astmatu a jako antioxidant účinný proti volným radikálům. Kyselina rozmarýnová stimuluje buňky k tvorbě látek zvaných prostacykliny, které uvolňují dýchací cesty.

Máta je z hlediska nutriční denzity zdrojem hořčíku, vitaminu C a vitaminu A (především karotenoidů) a dobrým zdrojem vlákniny potravy, kyseliny listové, železa, vápníku a riboflavinu, omega 3 mastných kyselin, draslíku a mědi.

Doporučení pro nákup a uchovávání v domácnosti.

Pokud je to možné, doporučuje se dávat přednost čerstvé mátě před sušenou. pro její výraznější charakteristické aroma. Lístky máty mají být svěží a sytě zelené bez tmavých a zažloutlých skvrn.