Hodnocení rizika

Hodnocením rizika se rozumí vědecky podložený proces, jehož cílem je riziko podrobně poznat, aby jej bylo možné účelně ovlivňovat. Proces se skládá ze čtyř kroků:

1. Identifikace nebezpečí – představuje identifikaci biologických, chemických a fyzikálních činitelů, které mohou vyvolat nepříznivé zdravotní účinky a které se mohou vyskytovat v určitých potravinách či skupinách potravin.
2. Charakterizace nebezpečí – kvalitativní a/nebo kvantitativní vyhodnocení příčin nepříznivých účinků spojených s působením chemických, biologických a fyzikálních činitelů, které se mohou vyskytovat v potravinách. Pro chemické činitele musí být provedena analýza odezvy na přijatou dávku. Pro biologické a fyzikální činitele tato analýza může být provedena, pokud jsou dostupné příslušné údaje. 
3. Hodnocení expozice – kvalitativní a / nebo kvantitativní hodnocení pravděpodobného příjmu chemických, biologických a fyzikálních činitelů potravinami případně hodnocení expozice z jiných zdrojů.
4. Charakterizace rizika kvalitativní a nebo kvantitativní odhad pravděpodobnosti výskytu a závažnosti známých nebo potenciálních nepříznivých účinků na zdraví v dané populaci založené na identifikaci nebezpečí, charakterizaci nebezpečí a hodnocení expozice.

Hodnocení rizika je založeno na sběru a analýze informací, získaných na výzkumných pracovištích, ale i při rutinním monitorování (např. monitorovací programy MŽP, MZe a MZ) v rámci kontrolní činnosti v celém řetězci od prvovýroby až po spotřebu potravin. Zcela nezastupitelnou roli hraje získávání údajů přímo na skupinách spotřebitelů (epidemiologické studie). Tuto část procesu zajišťují především Státní zdravotní ústav, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav živočišné výroby a Výzkumný ústav veterinárního lékařství, ve spolupráci s vědeckými výbory, ustavenými při těchto výzkumných institucích. Důležitou a nezastupitelnou roli však hrají i další vědecké a akademické instituce.

Vyjádřením snahy o maximální možné využití vědecky založeného hodnocení zdravotních rizik na úrovni EU bylo založení EFSA. V ČR byly na základě vládního nařízení č.1320/2001 ustaveny čtyři tzv. vědecké výbory, jejichž role je obdobná jako role vědeckých komisí EFSA. Vědecké výbory byly zřízeny v roce 2002 a jsou sestaveny z předních odborníků v daných oborech vybraných na základě výběrového řízení. Tři vědecké výbory (fytosanitární a životního prostředí, veterinární, výživy zvířat) jsou zřízeny Ministerstvem zemědělství, čtvrtý (Vědecký výbor pro potraviny) je zřízen Ministerstvem zdravotnictví. Úkolem vědeckých výborů je příprava nezávislých hodnotících stanovisek, jakož i návrhů na přijímání opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti v celém řetězci výroby potravin, včetně posuzování směrů výzkumu a vývoje. Ve vazbě na příslušné orgány státní správy vědecké výbory zajišťují provázanost hodnocení rizik s komunikací o riziku a předkládají veřejnosti ověřené a srozumitelné informace.

Odkaz
Informační zdroje pro problematiku hodnocení rizika
(mch)