Alergie na latex

Přírodní latex je produkt kaučukovníku (Hevea brasiliensis). Obsah bílkovin v přírodním latexu je asi 2 % a závisí na podmínkách pěstování kaučukovníku. Existuje 13 oficiálně uznávaných alergenů latexu, přičemž z klinického hlediska mají význam zejména čtyři: Hev b1, Hev b3, Hev b5 a Hev b6.02, které si ponechávají svůj alergenní potenciál v konečném výrobku vyrobeném z latexu.

Alergické reakce na latexové alergeny jsou v literatuře dobře zdokumentovány. Alergie na latex může být typu I – nepříznivá reakce se projeví okamžitě nebo typu IV – zpožděná alergická kontaktní dermatitida. Typ I alergických reakcí je způsoben latexovými proteiny. Symptomy reakcí I. typu jsou od lokalizované vyrážky na kůži až po anafylaktický šok, který může být smrtelný. Typ IV alergické reakce není způsoben latexovými proteiny, nýbrž chemickými aditivy ve zpracovaných kaučukových výrobcích..

Většina uváděných případů alergie na latex se týká kontaktu s latexovými rukavicemi ve zdravotnických zařízení. Materiály obsahující latexové bílkoviny (např. latexové rukavice a některé obalové materiály) se však používají také v potravinářském průmyslu a existují zprávy o alergických reakcích spojených k konzumací potravin, které byly v kontaktu s produkty obsahujícími latex. Byl popsán případ 10letého chlapce s anafylaktickou reakcí na koblihu plněnou krémem, která byla připravena osobou pracující v latexových rukavicích. Další případ se týkal ženy reagující na potravinu rovněž vyrobenou v gumových rukavicích. V obou případech se klinicky (v dvojitě slepých, placebem kontrolovaných testech, DBPC) prokázalo, že osoby reagovaly na potraviny, které přišly při výrobě do kontaktu s latexovými rukavicemi.

V literatuře jsou popsány případy alergie na lepidlo pro uzavírání obalu zastudena (cold seal adhesive) pro cukrovinky (čokoládu). K alergické reakci (otoku rtů) došlo u osoby alergické na latex, a to po kontaktu s vnitřní stranou přebalu čokoládové tyčinky. Byla domněnka, že lepidlo na obalu přišlo do přímého kontaktu s ústy. Podobný případ kontaktní urtikárie byl také hlášen po požití čokoládové tyčinky Mars® osobou citlivou na latex.

Protože se latex používá jako lepidlo na potravinářské obaly, existuje možnost transferu latexových alergenů z obalů do potravin, zvláště pak tam, kde dochází ke vzniku špatných spojů. Dalšími potenciálními zdroji latexových alergenů z materiálů, které přicházejí do kontaktu s potravinami, jsou: kaučukové pásky (gumičky), fólie používaná při výrobě pečiva (bakery release film), síťky na maso a nálepky na ovoce a zeleninu.

Řada osob (30–50 %) s alergií na latex je také citlivá na určité druhy ovoce (např. avokádo, banán a kiwi). Tato křížová reakce je také známa jako “syndrom latex-ovoce”. K reakci dochází proto, že bílkoviny v tomto ovoci obsahují epitopy (vazebná místa), která se velmi podobají alergenním proteinům produkovaným H. brasiliensis.

Byly modifikovány komerční ELISA soupravy FITkit™ tak, aby umožnily semikvantitativní stanovení nízkých koncentrací (5–10 ng.ml^-1) latexových alergenů Hev b1, Hev b3, Hev b5 a Hev b6.02 a následně byly využity k vyšetření možného transferu latexových alergenů do potravin a to z materiálů obsahujících latexové alergeny přicházejících do kontaktu s potravinami a nápoji.

Z 21 testovaných komerčních výrobků (čokoláda/cukrovinky, ovoce/zelenina, ovocná šťáva, mražené krémy, sýr, maso, pečivo) byl zjištěn jeden nebo více latexových alergenů v sedmi vzorcích potravin, do kterých se alergeny dostaly migrací z obalu. Největší obsah alergenů latexu byl zjištěn v čokoládovém biskvitu. Dosud není známa bezpečná hladina latexu. Uvádí se, že 1 ng.ml^-1 je již dostatečné množství pro vyvolání alergické reakce.

(kvas)