Agrochemikálie

Termín používaný pro průmyslově vyráběné chemikálie (např. aditiva do krmiv, farmaceutické přípravky, hnojiva, pesticidy), které se používají v zemědělství ke zvýšení živočišné nebo rostlinné produkce. Obsah reziduí těchto látek v potravinách se stanovuje legislativně.  

Orgány dohlížející nad bezpečností potravin odlišují aditiva a rezidua v potravinách od kontaminantů potravin. Aditiva se přidávají do potravin záměrně za účelem dosažení určitého požadovaného technologického účinku v potravině, jsou schválena na tzv. „pozitivním seznamu látek“ a lze je snadno kontrolovat.

Podobně pesticidy a veterinární preparáty jsou prospěšné při produkci surovin určených k výrobě potravin a je možné kontrolovat množství rezidua, které se dostává z plodiny nebo zvířete do potraviny, kterou konzumujeme.

Naproti tomu chemické kontaminanty jsou nežádoucí, avšak jejich přítomnost v potravině nelze vyloučit. Proto hladiny kontaminantů v potravinách, o kterých se předpokládá, že ještě nemají škodlivý účinek, se označují jako tolerovatelné, hladiny potravinářských aditiv a reziduí agrochemikálií jako akceptovatelné.

Společný výbor expertů FAO/WHO (JECFA) vypracoval koncepci tzv. „akceptovatelného denního příjmu (Acceptable Daily Intake, ADI)“. ADI je množství potravinářského aditiva (vyjádřeného v mg na kg tělesné hmotnosti), které lze konzumovat denně během života bez zřetelného zdravotního rizika. ADI se používá již přibližně 50 let a lze aplikovat i na rezidua pesticidů a veterinárních preparátů v potravinách.

Je třeba zdůraznit, že ADI nepředstavuje hladinu toxicity, nýbrž hladinu bezpečného příjmu příslušné látky. Příležitostně lze ADI překročit, avšak z dlouhodobého hlediska je třeba, aby příjem potravinářského aditiva/rezidua agrochemikálie byl pod hladinou ADI. (kvas)